Květoslav Nešpůrek

* 29.4.1893 Moravské Bránice (okres Brno-venkov) – † 24.1.1945 Vratislav

válka a odboj 1938–1945; oběti okupace; popravení ve Vratislavi 24. 1. 1945

národnost

česká

státní příslušnost

Rakousko-Uhersko, ČSR

zajímavé okolnosti

úředně prohlášen za mrtvého výnosem ONV Brno-venkov č. 10989/VII ze dne 24. 10. 1946

příčina úmrtí

popraven

bydliště

Moravské Bránice čp. 81 (rodný dům) a čp. 89,
Střelice čp. 311 (doloženo v roce 1919)

vyznamenání a pocty

Čs. válečný kříž 1939 in memoriam

jiné pocty

jeho jméno je uvedeno na žulové pamětní desce na nádraží v Moravských Bránicích (osobní jméno v podobě „Florián“ - viz výše -Menš) a na pomníku obětí světových válek v Moravských Bránicích

zaměstnání

staniční mistr (čekatel) ve Střelicích (doloženo v roce 1919),
výpravčí vlaků v Dolních Kounicích (vrchní oficiál IIIa, stanice Moravské Bránice - Dolní Kounice)

čestný hrob

Ústřední hřbitov v Brně, Vídeňská 96, skup. 56a, hrob č. 44

poznámky

Člen odbojové sítě Lípa (regionální části Přípravného revolučního národního výboru), spolupracoval s Miloslavem Hudcem a Františkem Schořem. Po zatčení odsouzen ve Vratislavi 19. 12. 1944 k trestu smrti.
V matrice narozených je uvedeno datum narození 29. 4. 1893 v Moravských Bránicích, osobní jméno je v německé podobě „Florián“ (český ekvivalent je „Květoslav“ -Menš). V zápisu je připsáno: „Prohlášen za mrtva pravoplatným usnesením okr. soudu, odd. I, v Ivančicích ze dne 18. 8. 1946 č. M 3/46-11 a považuje se den 24. 1. 1945 za den, jehož nepřežil. Jos. Dyčka, far.“
V roce 1935 byl Květoslav Nešpůrek jedním z autorů první publikace o Moravských Bránicích, kde hned na počátku měl článek o padlých v první světové válce, legionářích a prvním odboji s názvem „Památník odboje“. Tehdy netušil, že o deset let později bude sám popraven za účast ve druhém odboji v boji proti nacistům.

obrazy