Internetová encyklopedie dějin Brna

František Xaver Hodáč

    Prof. JUDr. František Xaver Hodáč


    • * 21.8.1883 Brno – † 10.3.1943 Zlín


    • politik, národohospodář, pedagog, poslanec


    • národnost

      česká

    • státní příslušnost

      Rakousko-Uhersko, ČSR


    • zajímavé okolnosti

      Vynikal rozmanitostí zájmů, značnou povahovou impulzivností, věnoval se mnoha činnostem. Za 1. světové války řídil brněnskou pobočku Mafie.


    • bydliště

      Brno, Údolní 3


    • vzdělání

      slovanské gymnázium v Brně,
      PF UK v Praze (1902 – 13. 7. 1907),
      národohospodářský seminář E. Philippoviche ve Vídni,
      v roce 1911 se habilitoval jako soukromý docent hospodářské politiky, finanční vědy a statistiky na české technice v Brně


    • dílo

      zobrazit


    • zaměstnání

      kandidát advokacie (doloženo v roce 1910),
      docent c. k. české vysoké školy technické Františka Josefa v Brně (doloženo v roce 1912),
      řádný profesor Českého vysokého učení technického v Praze

    • politická orientace

      Lidovo-pokroková strana moravská,
      Čs. národní demokracie (jeden z nejbližších spolupracovníků Karla Kramáře, v letech 1929–1935 poslanec Národního shromáždění za tuto stranu),
      Národní sjednocení (1937 zvolen úřadujícím místopředsedou),
      Národní strana jednoty (od listopadu 1938 do března 1939 místopředseda)

    • odborné a zájmové organizace

      Ústřední svaz průmyslníků,
      Hlahol,
      Společnost Národního muzea,
      Společnost přátel Lužice,
      Britská společnost pro Československo,
      Jednota pro povzbuzení průmyslu v Čechách,
      Česká společnost národohospodářská aj.


    • hrob

      Praha, Vyšehradský hřbitov, oddělení 15, hrob č. 28


    • poznámky

      Pocházel z rodiny advokáta a známého organizátora kulturního a spolkového života v Brně, pod vlivem kulturního rodinného prostředí vydal ještě za studií sbírku básní a redigoval dva studentské moravskoslezské almanachy.
      V aktivní politické činnosti v Čs. národní demokracii náležel k nejrealističtějším a nejschopnějším politikům, patřil k obhájcům aktivní účasti strany ve vládě; když v únoru 1934 národní demokracie odešla z vlády na protest proti devalvaci koruny, začal se orientovat na spojení s českými fašisty a vytváření nové politické strany - Národního sjednocení. Pod jeho vedením strana opustila fašistické tendence, pokus o navázání vztahů ke skupině Hradu nebyl úspěšný. V mnichovské krizi zaujal Hodáč protikapitulační stanovisko, ale jeho politický vliv už byl slabý.

      PRACOVNÍ ČINNOST:
      - v letech 1905–1906 předseda Ústředního svazu českého studentstva
      - od roku 1911 tajemník Jednoty průmyslníků pro Moravu a Slezsko
      - v červnu 1918 spolu s J. Preissem konstituovali Ústřední svaz českých průmyslníků (byl zde generálním tajemníkem, v letech 1928–1934 člen předsednictva, v průběhu volební kampaně ve volbách v roce 1935 uvolněn ze všech funkcí)
      - v letech 1919–1926 člen bankovního výboru ministerstva financí
      - od roku 1922 místopředseda Konfederace zaměstnaneckých organizací Československé republiky
      - v letech 1926–1929 člen bankovní rady Národní banky československé
      - Československý stát reprezentoval i na mezinárodním poli, zcestoval téměř celou Evropu, navštívil i USA
      - v roce 1919 zvolen členem správního výboru Mezinárodního úřadu práce v Ženevě
      - v letech 1925–1926 generálním komisařem čs. účasti na mezinárodní výstavě dekorativního umění a průmyslu v Paříži
      - v roce 1927 jej Rada Společnosti národů jmenovala členem přípravného výboru pro hospodářskou konferenci (zde zastával v roce 1927 funkci předsedy průmyslové sekce).

      REDAKČNÍ ČINNOST:
      - od roku 1914 redigoval Průmyslový věstník
      - od roku 1926 Obzor národohospodářský.

      PEDAGOGICKÁ ČINNOST:
      - profesor na technice v Brně
      - od roku 1919 vyučoval na Českém vysokém učení technickém v Praze (v roce 1922 jmenován profesorem).


    • prameny, literatura

      zobrazit


    • partneři

      Adéla (Ada) Hodáčová (Gollová)


    • děti

      Ivan Hodáč
      Nataša (Natálie) Gollová (Hodáčová)


    • rodiče

      František Hodáč
      Gabriela Hodáčová (Kallinová)


    • sourozenci

      Jaroslav Karel Hodáč
      Marie Dvořáková (Hodáčová)


    • ulice

      Údolní
      bydliště (doloženo v letech 1890, 1910 a 1912)


    • autor

      Los, Menš


Aktualizováno: 06. 12. 2018