zobrazit
První kompoziční etapa - záliba v neoklasicismu - je příznačná skladatelovým obdivem ke Stravinskému, Prokofjevovi a Martinů, jejichž umělecký odkaz Blatný vstřebal a přetavil do osobitého projevu, charakteristického mj. samostatným uplatňováním dvou odlišných zvukových vrstev, které se v průběhu skladby střídají jako dva mluvčí v rozhovoru (odtud označení "dialogický princip").
Neoklasická etapa byla na konci 50. let vystřídána skladatelovým zájmem o soudobé kompoziční techniky. Pavel Blatný byl jedním z prvních, kdo české hudbě objevovali možnosti dvanáctitónové kompozice. Byl však také jedním z prvních, kdo si uvědomili její meze a nedostatky.
Ze snahy po uvolnění přísnosti dodekafonické kompozice vyrůstala jeho osobitá cesta, která je charakterizována úsilím o syntézu racionálního kompozičního řádu se spontaneitou bezprostředního muzikantského projevu, o syntézu vážné hudby s jazzem, která bývá označována jako "třetí proud". Za všechny skladby tohoto směru jmenujeme alespoň Koncert pro jazzový orchestr a 10´30" pro symfonický orchestr. Díky této tvůrčí koncepci získalo jméno Pavla Blatného rychle popularitu i v zahraničí. Svědčí o tom např. fakt, že v žebříčku amerických jazzových kritiků časopisu Down Beat se v roce 1966 ocitl Pavel Blatný na osmém místě a o rok později dokonce na pátém - a to přesto, že jazzovým hudebníkem v pravém slova smyslu nikdy nebyl.
Ve tvorbě "třetího proudu" hledal Pavel Blatný především cestu k posluchači. A poněvadž se v průběhu 60. let stávalo stále zřejmější, že pro posluchače bude nejsrozumitelnější takové dílo, které bude respektovat staletími zafixované tonální cítění, uskutečnil skladatel opětovný návrat k tonalitě (poprvé ve skladbě DEFGAHC z roku 1967).
Počátek 80. let znamenal ve skladatelově vývoji zásadní vykročení od skladeb "třetího proudu", v nichž bylo předtím těžiště jeho kompoziční práce, směrem k hudbě vážných žánrů, směrem k tonalitě, formové přehlednosti, záměrně archaizujícímu a co nejvíce zjednodušenému projevu. Počátek tohoto vykročení znamená lidová kantáta Vrba, za kterou obdržel Cenu Svazu českých skladatelů a koncertních umělců za rok 1981, pokračování pak symfonická věta Zvony za mého otce a kantáty Štědrý den a Polednice.
Cílem Pavla Blatného v celém jeho dosavadním tvůrčím úsilí bylo učinit současný projev sdělným a srozumitelným. Spontánní ohlas jeho obsáhlé (více než 500 skladeb), široce rozprostřené a snad do všech oborů zasahující tvorby svědčí o úspěšnosti tohoto usilování.
Výběr ze skladeb:
JEVIŠTNÍ DÍLA:
- Náčelník Severní vánek, muzikál na námět J. Nestroye (1974), DILIA,
- Večer Tříkrálový, celovečerní muzikál na námět W. Shakespeara (1975)
- Pohádky z lesa (Studánka a Domeček), dvě televizní opery pro děti (1975).
ORCHESTRÁLNÍ A VOKÁLNĚ SYMFONICKÉ SKLADBY:
- Hudba pro klavír a orchestr (1955), UK Brno 30´
- Koncert pro orchestr (1956), ČHF 40´
- Koncert pro komorní orchestr (1958), ČHF 25'
- Vrba, kantáta na text K. J. Erbena (1980), ČHF, o Panton 20'
- Zvony, symfonická věta (1981), ČHF, o Panton 10'
- Štědrý den, kantáta na text K. J. Erbena (1982), ČHF 20'
- Polednice, kantáta na text K. J. Erbena (1982) ČHF 12'
- Hommage à Gustav Mahler (1983), 10'
- Vodník, kantáta na text K.J.Erbena (1986), ČHF, videozáznam ČT
- Podivné lásky, kantáta na texty stejnojmenné knihy Jiřího Muchy (1990), videozáznam ČT
- Erbeniáda pro symfonický orchestr (2003) 20'.
SKLADBY "TŘETÍHO PROUDU":
- Per orchestra sintetica pro jazzový a "klasický" dechový orchestr (1960), SU, o Lippmann + Rau 7'
- Koncert pro jazzorchestr (Prolog, Passacaglia, Modely, Rytmy a témbry) (1962–1964), SU, EMM, o Su, video: ČsT Praha 1965, CD K. Krautgartner ČR 2006, CD Jubileum 2006 29'
- Studie pro čtvrttónovou trubku (1964), o SU, videozáznam ČsT Brno 1973, CD Jubileum 10'
- 10'30' pro symfonický orchestr (1965), SU, EMM, r SU, videozáznam ČsT Brno 1967 10'30"
- Greeting to Eric pro velký jazzový orchestr (1965), Saba 1967, r Saba 6'
- Für Graz, pro velký jazzový orchestr (1965), EdS, EMM, 7'
- Pour Ellis, skladba pro trubku (nebo sopránsaxofon) a jazzový orchestr (1966), SU, o SU, EMM 6'.
