Adolf Burian

* 1.1.1891 Brno-Žabovřesky – † 22.3.1942 Osvětim


válka a odboj 1914–1919; legionář ruský; válka a odboj 1938–1945; oběti okupace; první stanné právo


národnost

česká


státní příslušnost

Rakousko-Uhersko, ČSR


zajímavé okolnosti

stanným soudem v Brně odsouzen 30. 9. 1941 pro rušení veřejného pořádku a bezpečnosti k předání gestapu a zabavení veškerého majetku


příčina úmrtí

zahynul


bydliště

Brno-Žabovřesky, Minská 51,
Brno-Řečkovice, Černohorská 18


vzdělání

První české gymnasium státní v Brně


vyznamenání a pocty

Pamětní odznak SOPVP in memoriam (číslo matriky 15 649, Praha 29. 6. 1948)


jiné pocty

městský účetní ředitel in memoriam


zaměstnání

vrchní účetní sekretář (od roku 1941 ve výslužbě)


poznámky

V rakousko-uherské armádě postupně ve 14. zem. pěším pluku a v 75. pěším pluku, hodnost: desátník. Zajat: 22. 11. 1914, Krakov. Přihlášení do legií: 6. 12. 1917, Žitomir. Do čs. legie v Rusku zařazen 13. 1. 1918, 1. záložní pluk, vojín. Konec v legiích 23. 11. 1920, poslední útvar: 3. střelecký pluk, poslední hodnost: desátník. Demobilizován.
Karel Fibich, autor trilogie „Povstalci“, na několika místech své knihy zmiňuje Adolfa Buriana, kterého znal z Brna-Žabovřesk.
Za nacistické okupace se Adolf Burian zapojil do odbojové organizace Obrana národa. Gestapem zatčen 30. 9. 1941, vězněn v Brně Pod kaštany, poté převezen do Osvětimi, kde zemřel 22. 3. 1942 v 8.20 hodin. Oznámení o úmrtí v Osvětimi bylo datováno 2. 4. 1942 pod číslem jednacím 3 287/1942, příčina smrti neuvedena.
Jako městskému úředníkovi Burianovi vládní komisař Zemského hlavního města Brna dne 3. 10. 1941 sdělil, že se provinil proti služebnímu řádu a výnosu Adolfa Hitlera ze dne 16. 3. 1939 o zachovávání loajality k velkoněmecké říši, jejíž součástí se Čechy a Morava staly. Proto s ním bylo zavedeno disciplinární řízení a od 1. 10. 1941 byly jeho penzijní požitky sníženy na polovinu.
V době zatčení byl Adolf Burian totiž jako legionář již penzionován (-Menš). O svém osudu si již v brněnské věznici nedělal iluze a předpokládal, že se nedočká svobody. Spoluvězeň Stanislav Milotinský po válce uvedl, že se mu sice Adolf Burian nesvěřil s odbojovou činností, ale spoluvězeň usuzoval, že snad byl napojen na Václava Bureše.
Z osobních zájmů uvádíme, že aktivně provozoval od studentských let fotbal, hrál rovněž šachy, v roce 1925 sehrál simultánku s mezinárodním velmistrem Aljechinem.

(K doplnění životopisu jsme čerpali informace z dokumentů, které pro naši encyklopedii poskytl z rodinného archivu dne 15. 2. 2013 pan Radoslav Burian, děkujeme.
Fotografie z návratu legionářů poskytla naší encyklopedii paní Emilie Burianová, děkujeme.)



obrazy

pojmenované ulice

Burianovo náměstí (Žabovřesky)



osoby

Karel Fibich
spolubojovník v legiích Stanislav Milotinský
spoluvězeň v Brně Pod kaštany


partneři

Emilie Burianová (Mrázová)
sňatek: 25. 7. 1926, Brno-Komín





ulice

Minská
rodný dům (tehdy Žabovřesky čp. 152) Černohorská
bydliště od roku 1929 (dnes Terezy Novákové)


osoba na objektech

oběti 2. světové války
pamětní deska: Dominikánské náměstí 1/03 oběti druhé světové války
pomník: Úlehle 0/01


události

30. 9. 1941
Popravy v prvním stanném právu v Brně (úterý 30. září)
stanným soudem odsouzen k předání gestapu


Menš


Aktualizováno: 22. 11. 2018