Jan Sarkandr (Sarkander)

* 20.12.1576 Skoczow (Polsko, tehdy těšínské Slezsko) – † 17.3.1620 Olomouc


římskokatolický kněz, mučedník


zajímavé okolnosti

jáhenské svěcení přijal 1609 v jezuitském kostele Nanebevzetí Panny Marie od biskupa Františka z Dietrichštejna, v katedrále na Petrově pak svěcení kněžské z rukou světícího biskupa Civalliho, tehdejšího olomouckého světícího biskupa


vzdělání

1597–1603 studium filosofie v Olomouci a v Praze,
1604–1606 teologie ve Štýrském Hradci,
22. 3. 1609 v Brně vysvěcen na kněze


jiné pocty

3. 11. 1859 prohlášen za blahoslaveného,
21. 5. 1995 kanonizován v Olomouci (spolu se Zdislavou z Lemberka) papežem Janem Pavlem II. při jeho druhé pastorační návštěvě naší země


zaměstnání

působil v duchovní správě na různých místech Moravy a Slezska:
- Opavě-Jaktaři (1609)
- Uničově (1609)
- Charvátech a Kroměříži (1611)
- Zdounkách (1612)
- Boskovicích (1615)
- od roku 1616 v Holešově (na panství zemského hejtmana Ladislava Lobkovice); právě Holešov v době povstání české protestantské šlechty Sarkandr zachránil před vydrancováním polskými kozáky, vyšel jim v ústrety v průvodu s monstrancí s Nejsvětější svátostí


hrob

pohřben byl původně v kostele sv. Michala v Olomouci, u příležitosti jeho blahořečení byly ostatky rozděleny – holenní kosti a lebka jsou pohřbeny v katedrále sv. Václava v Olomouci, zbytek ostatků se pak nachází v kapli sv. Jana Sarkandra v Olomouci a již zmíněném kostele sv. Michala


poznámky

Po studiích uzavřel manželskou smlouvu (3. 9. 1606) ve Velkém Meziříčí, ale už po roce (22. 12. 1607) zřejmě jako vdovec přijal nižší svěcení.
Za stavovského povstání byl obviněn z velezrady, zatčen a v olomouckém vězení vyslýchán útrpným právem. Majitel bystřického panství Václav Bítovský ho obvinil z vlastizrady a jako jeden z vyslýchajících naléhal, aby prozradil obsah zpovědního tajemství pana Ladislava Lobkovice.
Jan Sarkandr podstoupil nejdelší mučednickou smrt ze všech našich národních světců; jeho nesmírné utrpení trvalo přes měsíc. Zemřel jako morální vítěz na následky trojího mučení. V Olomouci je i pochován. Papež Pius IX. ho prohlásil za blahoslaveného 3. 11. 1859; oslavy blahořečení se konaly 6. 5. 1860. Papež Jan Pavel II. ho kanonizoval při své návštěvě v Olomouci 21. 5. 1995.



prameny, literatura

Ostatní literatura

"Denní modlitba církve"


osoby

Melchior (Melichar) Grodziecki (Grodecký)
kněz, příbuzný Jana Sarkandra Jakub Procházka
kněz, autor životopisu bl. Jana Sarkandra Matěj Procházka
kněz, autor životopisu bl. Jana Sarkandra František z Dietrichštejna
kardinál, olomoucký biskup, udělil Janu Sarkandrovi jáhenské svěcení


stavby

Kostel Nanebevzetí Panny Marie a klášter jezuitů
Beethovenova -
místo jeho vysvěcení na jáhna
Katedrála sv. Petra a Pavla
Petrov
místo jeho vysvěcení na kněze


události

21. 3. 2009
400. výročí kněžského svěcení sv. Jana Sarkandra
kněz, mučedník


Ma


Aktualizováno: 17. 07. 2017