Encyklopedie dějin města Brna

Jan Sarkandr (Sarkander)

    Jan Sarkandr (Sarkander)


    • * 20.12.1576 Skoczow (Polsko, tehdy těšínské Slezsko) – † 17.3.1620 Olomouc


    • římskokatolický kněz, mučedník


    • zajímavé okolnosti

      jáhenské svěcení přijal 1609 v jezuitském kostele Nanebevzetí Panny Marie od biskupa Františka z Dietrichštejna, v katedrále na Petrově pak svěcení kněžské z rukou světícího biskupa Civalliho, tehdejšího olomouckého světícího biskupa


    • vzdělání

      1597–1603 studium filosofie v Olomouci a v Praze,
      1604–1606 teologie ve Štýrském Hradci,
      22. 3. 1609 v Brně vysvěcen na kněze

    • jiné pocty

      3. 11. 1859 prohlášen za blahoslaveného,
      21. 5. 1995 kanonizován v Olomouci (spolu se Zdislavou z Lemberka) papežem Janem Pavlem II. při jeho druhé pastorační návštěvě naší země


    • zaměstnání

      působil v duchovní správě na různých místech Moravy a Slezska:
      - Opavě-Jaktaři (1609)
      - Uničově (1609)
      - Charvátech a Kroměříži (1611)
      - Zdounkách (1612)
      - Boskovicích (1615)
      - od roku 1616 v Holešově (na panství zemského hejtmana Ladislava Lobkovice); právě Holešov v době povstání české protestantské šlechty Sarkandr zachránil před vydrancováním polskými kozáky, vyšel jim v ústrety v průvodu s monstrancí s Nejsvětější svátostí


    • hrob

      pohřben byl původně v kostele sv. Michala v Olomouci, u příležitosti jeho blahořečení byly ostatky rozděleny – holenní kosti a lebka jsou pohřbeny v katedrále sv. Václava v Olomouci, zbytek ostatků se pak nachází v kapli sv. Jana Sarkandra v Olomouci a již zmíněném kostele sv. Michala


    • poznámky

      Po studiích uzavřel manželskou smlouvu (3. 9. 1606) ve Velkém Meziříčí, ale už po roce (22. 12. 1607) zřejmě jako vdovec přijal nižší svěcení.
      Za stavovského povstání byl obviněn z velezrady, zatčen a v olomouckém vězení vyslýchán útrpným právem. Majitel bystřického panství Václav Bítovský ho obvinil z vlastizrady a jako jeden z vyslýchajících naléhal, aby prozradil obsah zpovědního tajemství pana Ladislava Lobkovice.
      Jan Sarkandr podstoupil nejdelší mučednickou smrt ze všech našich národních světců; jeho nesmírné utrpení trvalo přes měsíc. Zemřel jako morální vítěz na následky trojího mučení. V Olomouci je i pochován. Papež Pius IX. ho prohlásil za blahoslaveného 3. 11. 1859; oslavy blahořečení se konaly 6. 5. 1860. Papež Jan Pavel II. ho kanonizoval při své návštěvě v Olomouci 21. 5. 1995.


    • obrazy

      img14135.jpg


    • prameny, literatura

      zobrazit "Denní modlitba církve"


    • osoby

      Melchior (Melichar) Grodziecki (Grodecký)
      kněz, příbuzný Jana Sarkandra Jakub Procházka
      kněz, autor životopisu bl. Jana Sarkandra Matěj Procházka
      kněz, autor životopisu bl. Jana Sarkandra František z Dietrichštejna
      kardinál, olomoucký biskup, udělil Janu Sarkandrovi jáhenské svěcení


    • stavby

      Kostel Nanebevzetí Panny Marie a klášter jezuitů
      Beethovenova
      místo jeho vysvěcení na jáhna
      Katedrála sv. Petra a Pavla
      Petrov
      místo jeho vysvěcení na kněze


    • události

      21. 3. 2009
      400. výročí kněžského svěcení sv. Jana Sarkandra
      kněz, mučedník


    • autor

      Ma


Aktualizováno: 17. 07. 2017

Jan Sarkandr. Zdroj: www.m.taggmanager.cz