česká

Rakousko-Uhersko, ČSR

Brno-Tuřany: Kudrnova 9, Tuřanské náměstí 2,
Brno-Husovice, Písečník 27,
Brno-Žabovřesky, Raimundova 4,
Brno-Slatina, Šmilovského 83

obecná škola v Tuřanech

dělník

Domovská obec: Tuřany, okr. Brno.
Osobní číslo 60 490.
U odvodů do rakousko-uherské armády v roce 1910 ze zdravotních důvodů osvobozen od vojenské služby. Po červencové mobilizaci v roce 1914 narukoval jako vojín k 8. pěšímu pluku do Brna. Odjel s plukem na východní frontu. Zajat: 18. 5. 1915, Lublin. Pobýval v Ivanovu nedaleko Voznesenska ve Vladimírské gubernii a později v zajateckém táboře Darnica nedaleko Kyjeva, kde pracoval na železniční dráze Moskva–Kyjev–Voroněž. Poslední dobu v zajetí trávil v Omsku, kde byl zřízen velký stanový tábor pro československé zajatce.
Po mobilizaci do Československého armádního sboru v prosinci 1918 se Leopold Buček nepřihlásil k bojovým jednotkám. Souhlasil se zařazením k pracovnímu praporu a 12. 12. 1918 zapsán do stavu 4. čety 5. pracovní roty. Patrně ze zdravotních důvodů byl 16. 4. 1919 převeden k invalidní rotě v Omsku. Dne 16. 7. 1919 z blíže neurčených údajů předán k dispozici ruským úřadům. Další údaje chybějí, včetně návratu do vlasti.

Podle databáze www.vuapraha.army.cz se do legií se přihlásil v Omsku. Do čs. legie v Rusku zařazen 16. 4. 1919, invalidní rota, pracovník. Konec v legiích 10. 7. 1919, poslední útvar: invalidní rota, poslední hodnost: pracovník.
V databázi www.vuapraha.army.cz je poznámka: „předán v pravomoc ruských úřadů“.

Kašpar Buček
Mariana Bučková (Schornová, ovdovělá Tesařová)

Jan Buček
Rudolf Buček
Anastázie Bučková
Julie Bučková
Hedvika Bučková

Kudrnova
rodný dům (tehdy Nenovice čp. 76) Tuřanské náměstí
bydliště před první světovou válkou (tehdy Tuřany čp. 83) Kolonie v písečníku, též Kolonie Písečňák (Sandstätte)
bydliště s první manželkou Raimundova
bydliště s první manželkou (dnes Březinova) Šmilovského
bydliště s druhou manželkou

mapa

Menš