Alois Horák

* 26.1.1898 Nížkovice (okres Vyškov) – † 1.5.1945 Ulm


válka a odboj 1938–1945; oběti okupace; akce 1. 9. 1939


národnost

česká


státní příslušnost

Rakousko-Uhersko, ČSR


zajímavé okolnosti

„Pravoplatným usnesením okresního soudu pro Brno-okolí z 27. března 1948 k žádosti Ludmily Horákové, bytem Brno-Medlánky, Palírenská 11, byl Alois Horák, bez vyznání, posledně bytem Brno-Medlánky, Palírenská 11, narozený 29. ledna 1898 v Nížkovicích, prohlášen za mrtva a považuje se den 1. května 1945 za den, jehož nepřežil. Pravděpodobným místem úmrtí jest Ulm.“


příčina úmrtí

následky věznění v káznici


bydliště

Nížkovice čp. 162 (rodný dům),
Brno-Medlánky, Palírenská 11


jiné pocty

jeho jméno je uvedeno na pomníku obětí druhé světové války v Nížkovicích


zaměstnání

malíř pokojů


odborné a zájmové organizace

Sokol Nížkovice,
člen obecního výboru v Medlánkách


poznámky

Aktivně hrál ochotnické divadlo v rodné obci, později sám režíroval četné divadelní hry, zasloužil se o vybudování sokolovny v Nížkovicích.
V den vypuknutí druhé světové války byl zatčen jako rukojmí v akci Albrecht der Erste, vězněn na Špilberku v Brně, poté v KT Dachau a Buchenwald.
Protože se prozradila v Brně jeho odbojová činnost, byl z Buchenwaldu převezen do Brna do Kounicových kolejí k dodatečným výslechům. Poté byl předán k soudu do Breslau, kde byl odsouzen k trestu káznice. Dožil se sice osvobození, ale zemřel na následky vězeňských útrap.



partneři

Ludvíka Horáková (Opeltová, rozloučená Veselá)
sňatek: 29. 1. 1924, Vyškov (Okresní národní výbor)



ulice

Palírenská
bydliště


osoba na objektech

oběti 1. a 2. světové války
pomník: náměstí Odboje 0/01 oběti druhé světové války
pomník: Úlehle 0/01


události

1. 9. 1939
Akce Albrecht der Erste v Brně
zatčený v Brně



Menš


Aktualizováno: 06. 03. 2022