Petr Alexej Olšanský

* 17.10.1893 Hrabová (dnes MČ Ostravy) – † 20.2.1942 Osvětim

válka a odboj 1914–1919; legionář ruský; válka a odboj 1938–1945; oběti okupace

národnost

česká

státní příslušnost

Rakousko-Uhersko, ČSR

zajímavé okolnosti

uměl slovem i písmem česky, německy, rusky a polsky

příčina úmrtí

zahynul v koncentračním táboře

bydliště

Brno-Řečkovice, Nordgasse - Severní 32

vzdělání

vyučen zámečníkem

vyznamenání a pocty

Řád Sokol s meči (č. 70, udělil generál Syrový, velitel čs. vojska na Rusi),
Čs. válečný kříž 1914–1918 (č. 14 072, udělen 5. 9. 1923),
Čs. revoluční medaile,
Spojenecká medaile,
Kříž sv. Jiří 3. a 4. stupně

jiné pocty

jeho jméno je uvedeno v památníku obětí druhé světové války v Hrabyni

zaměstnání

voják z povolání,
kontrolor v Řečkovicích (doloženo v roce 1935),
úředník Zbrojovky Brno, později Povážská Bystrica, nakonec Vsetín

odborné a zájmové organizace

Sokol

poznámky

Domovská obec: Brno.
V rakousko-uherské armádě svobodník 100. pěšího pluku.
Zajat: 10. 8. 1916, Monastarčik. Přihlášení do legií: 27. 9. 1916, Kyjev. Do čs. legie v Rusku zařazen 10. 10. 1916, 1. střelecký pluk, vojín. Konec v legiích: 22. 4. 1920, poslední útvar: 2. střelecký pluk, poslední hodnost: podporučík. V ruských legiích se účastnil bitvy u Zborova a tarnopolského ústupu.
Po návratu do vlasti pokračoval ve službě v čs. armádě. Do 1. zálohy přeložen od 1. 1. 1923 (kpt. v záloze). Později pracoval ve Zbrojovce, vznik protektorátu jej zastihl i s rodinou na Slovensku. Manželku s malými synky (*6. 4. 1932 a *30. 6. 1933) poslal do Brna, kde manželka měla příbuzné. Sám zůstal ještě na Slovensku, odkud byl nejpozději v březnu 1940 přemístěn do Vsetína. Manželka v žádosti z roku 1947 uvedla, že do odboje se zapojil již na podzim roku 1939, gestapem zatčen 23. 6. 1941 ve Vsetíně, 26. 6. 1941 převezen do věznice v Brně. Zde 8. 12. 1941 vzat do ochranné vazby (Schutzhaft), 16. 1. 1942 transportován do koncentračního tábora v Osvětimi, kde zemřel.
V Osvětimi měl vězeňské číslo 25 826 a byl umístěn na bloku 9a. Poslední dopis rodině adresován z Osvětimi 1. 2. 1942, prosil o poslání poštovních známek a malé finanční částky. Podle úmrtního oznámení, datovaného v Osvětimi 14. 3. 1942, zemřel Olšanský 20. 2. 1942 v „07 hodin 15 minut“, příčina neuvedena. Jeho manželce některý ze spoluvězňů po osvobození sdělil, že byl Petr Olšanský donucen stát dlouho na mrazu, dozorci mu rozbili brýle, takže nemohl ani psát sám dopisy.
Podle osvědčení o účasti v odboji z 2. 8. 1947 byl účastníkem národního odboje od 23. 6. 1941 do 20. 2. 1942 jako československý politický vězeň. Dosud se nepodařilo spolehlivě zjistit příčinu zatčení. I když se v poválečné literatuře objevil údaj o zapojení do odboje ilegální KSČ, v místě jeho zatčení, ve vsetínské Zbrojovce, se zatím nepodařilo ověřit.
Pravděpodobnější se zdá informace, kterou zjistila již za okupace jeho sestra, řádová sestra Gabriela Veneranda, že byl zatčen na základě udání ze Slovenska.
V době svého pracovního působení na Slovensku pracoval Petr Olšanský jako kontrolor, měl velkou autoritu, což mohlo někomu překážet ... Údajně to nebylo jediné udání. V době věznění Petr Olšanský dával najevo odpor, gestapo mu nemohlo nic dokázat, ale ani jej nechtělo propustit. Proto byl bez soudu přesunut do Osvětimi, kde krátce na to zemřel.

(Údaje k životopisu a fotografie doplnil 17. 2. a 11. 3. 2010 vnuk Jan Olšanský.
Údaje o sourozencích doplnila 9. 5. 2010 paní Marie Olšanská, dcera Dr. Ing. Ludvíka Olšanského. Marie Olšanská také uvedla, že Petr Olšanský pracoval spolu se svým bratrem Ludvíkem (její otec) v odbojové skupině "JINDRA“, bližší podrobnosti však rodina z důvodů konspirace neznala. Z výzkumů o odbojové skupině JINDRA však toto zapojení u Petra Olšanského zřejmě není správné, protože skupina v době jeho zatčení ještě neexistovala. Údaj by se mohl týkat jen Ludvíka Olšanského.
Za všechny informace děkujeme.)