Ilja Racek

* 12.3.1921 Brno – † 28.10.1944 Zöschen u Chemnitz


válka a odboj 1938–1945; oběti okupace; učitelé a žáci reformního reálného gymnázia v Brně-Králově Poli


národnost

česká


státní příslušnost

ČSR


zajímavé okolnosti

totální nasazení - ročník 1921


příčina úmrtí

zahynul


bydliště

Brno-Královo Pole, Bulharská 50


vzdělání

obecná škola v Brně-Králově Poli,
reformní reálné gymnázium v Brně-Králově Poli (červen 1940 maturita),
abiturientský kurz při obchodní akademii v Brně na Kotlářské ulici


zaměstnání

továrna Hermanna Pfautera, Chemnitz-Harthau, Klassenbacherstrasse


poznámky

Rodina bydlela v Brně-Králově Poli, kde měl otec fotografický ateliér na Palackého třídě. Otec zemřel, když syn Ilja dokončoval 5. třídu obecné školy. Matka byla učitelka v důchodu, velmi vzdělaná a zásadová žena, která silně ovlivňovala výchovu obou synů, Aleše i mladšího Ilji ve vlasteneckém a pokrokovém duchu. Rodině vypomáhala soukromou výukou němčiny a francouzštiny. Ilja Racek byl velmi nadaný, pilný a velmi dobře se učil (jediným problémem byl tělocvik, hlavně nářadí; jinak měl rád turistiku a plavání).
Po skončení střední školy byly již české vysoké školy zavřené (bratr Aleš, student brněnské techniky, byl zatčen 17. listopadu 1939 a vězněn do roku 1941 v koncentračním táboře Oranienburg). Proto Ilja po absolvování abiturientského kurzu dostal zaměstnání u německé firmy v Brně-Komárově.
V říjnu 1942 uznán s řadou spolužáků jako příslušník ročníku 1921 schopen totálního nasazení a odeslán do Saska, kde byl zaměstnán v továrně na výrobu frézovacích strojů na předměstí města Chemnitz. Někdy v červenci 1943 za ním přijela na návštěvu matka, která se stala svědkem jeho zatčení spolu s dalšími chlapci při návratu z dopolední směny. Ještě se jí podařilo sejít se se synem příští den, Ilja ji ujišťoval, že je to jen omyl. Mezi českými pracovníky se rozšířila zpráva, že zatčení chlapci patřili do ilegální skupiny dělníků mnoha národností, která chystala opatření a akce pro případ porážky hitlerovského Německa. Podrobnosti se nepodařilo vypátrat. Místem úmrtí Ilji Racka mohl být podle některých zpráv také koncentrační tábor Mauthausen.
(Podklady pro životopis předal do Muzea města Brna pan Dušan Richter z Brna.)


prameny, literatura

Sbírkový předmět

"Sbírky Muzea města Brna"

článek ve sborníku nebo kapitola v knize

"Ilja Racek"



sourozenci

ulice

Bulharská
bydliště Palackého třída
místo, kde se nacházel fotografický ateliér rodiny Rackových


osoba na objektech

oběti druhé světové války
pamětní deska: Slovanské náměstí 7/01


související odkazy

Menš


Aktualizováno: 15. 12. 2018