Internetová encyklopedie dějin města Brna

Vznik slovanského hradiska

Vznik slovanského hradiska


  •  (7./8.–10. století)


  • místo

    ostrožna nad krasovým potokem Říčkou


  • charakteristika

    Významné velkomoravské hradisko, předchůdce středověkého Brna.
    Od přelomu 7./8. století se na hradisku usazovali lidé z okolních vsí.
    Koncem 8. století se staly Staré Zámky střediskem brněnské kotliny (zprvu patrně byla vlastní ostrožna záměrně chráněna jednoduchým opevněním) palisádou.
    V 9. století však už byla vybudována mohutná hradba hlinitodřevěné konstrukce s čelní kamennou zdí, za šíjí na ni navazovalo osídlené první předhradí, ohraničené přímou hradbou s hlubokým příkopem a rozsáhlé vnější předhradí chráněné dlouhým, přímým hliněným valem s příkopem - zde se kromě sadů a zahrad nacházelo též pohřebiště.
    Na nejvyšším místě ostrožny byl palisádou vydělen velmožský dvorec, u jeho brány stála vysoká kůlová věž, uvnitř patrně kamenný, na maltu zděný kostelík. Podél dvorce, v podélné ose ostrožny probíhala štěrková cesta, místy pokrytá množstvím zvířecích kostí.
    Na konci Velké Moravy (okolo roku 900) postihl hradiště velký požár, který zničil části opevnění, dvorec s věží i "kostelem".
    Staré Zámky si ale i v 10. století udržely střediskovou funkci - svědčí pro to obnovené opevnění kolem nejvyšší části ostrožny. Rozlohou menší hradiště žilo celé 10. století, jeho zánik koncem tohoto století dokládají nálezy mincí českého knížete Boleslava II. Svým ústředním postavením v důležité oblasti velkomoravského státu, které si udrželo ještě 100 let po jeho zániku, měly Staré Zámky na Brněnsku stejnou úlohu, jako později v přemyslovském státě město Brno.


  • zajímavosti

    První nálezy z těchto míst, získané zemědělskou činností po odlesnění lokality v polovině 19. století schraňoval majitel pozemků hrabě Belcredi.

  • poznámka

    První stopy osídlení hradiska pocházejí ze závěru mladší doby kamenné (neolitu).
    Do následujícího období eneolitu (pozdní doby kamenné, 4 000–2 000 př. n. l.) jsou datovány sídelní objekty s četnými keramickými, kostěnými i parohovými předměty a štípanými i hlazenými kamennými nástroji (sekerky, sekeromlaty).
    Z nejmladšího období (počátek 2. tisíciletí př. n. l.) pochází drobný sklad měděných nástrojů, ozdoby, kamenné nástroje a hliněné idoly, jaké známe z JV Evropy. Ojedinělé stopy osídlení střední doby bronzové nahradilo v mladší a pozdní době bronzové patrně opevněné sídliště podélně členěné štěrkovou cestou, lemovanou po obou stranách dřevohliněnými chatami - vedle četné keramiky bylo výzkumem získáno několik bronzových předmětů (sekerka, břitva, jehlice aj.). Přítomnost Keltů na ostrožně dokládají nečetné keramické zlomky a několik bronzových předmětů, především spon z mladší doby železné (laténu).
    V mladších kulturních vrstvách byly nalezeny rozptýlené střepy nádob a několik bronzových spon z rozhraní mladší doby římské a stěhování národů - 
    k těmto nálezům se řadí i dva na kruhu vyrobené džbány s vlešťovanou výzdobou.


  • obrazy

    img6348.jpg img6349.jpg img6350.jpg img6351.jpg img6352.jpg img6353.jpg img6354.jpg img6355.jpg img6365.jpg


  • osoby

    Martin Kříž
    v letech 1890–1891 provedl první archeologický výzkum na hradisku Staré Zámky u Líšně Josef Poulík
    vedoucí archeologického výzkumu hradiska Staré Zámky v letech 1948–1965 (spolu s A. Medunovou a Č. Staňou)


  • městská část

    Brno-Líšeň


  • archeologické lokality

    Hradisko Staré Zámky


  • související odkazy

    najdi na mapě


  • autor

    Los


Aktualizováno: 25. 06. 2018

Velkomoravské hradiště Staré Zámky u Líšně - říčním štěrkem dlážděná cesta pokrytá zvířecími kostmi.