Černovická terasa

Část pumy se zapalovačem byla objevena v hloubce 150 cm. Po obnažení větší části pumy pyrotechnici zjistili, že je v zemi ve vertikální poloze, hlavou vzhůru.
Při dopadu pumy nedošlo k její aktivaci a poté, co při průniku zemí narazila na tvrdou, nepropustnou vrstvu, se odrazila a postavila svisle.
Protože se jednalo o americkou pumu, hrozilo nebezpečí, že použitý dnový zapalovač má časovací mechanismus založený na principu rozpouštění celuloidového prstence v acetonu. Při manipulaci s pumou, při jejím vyzvedávání z výkopu nebo v průběhu transportu hrozilo nebezpečí rozbití ampule s acetonem a spuštění mechanismu zapalovače. Z bezpečnostních důvodů, aby se předešlo nežádoucímu výbuchu při manipulaci nebo při transportu, rozhodli pyrotechnici Policie ČR o likvidaci pumy výbuchem na místě.

Jen několik dní před tímto nálezem technici dokončili montáž 10 buněk - kanceláří staveniště vzdálených pouhých 30 m od místa nálezu pumy. Bylo tedy třeba bezpečně zničit pumu a současně ochránit zmíněné buňky.
Během krátké doby dva obří buldozery navršily 3 m vysokou ochrannou stěnu mezi pumou a buňkami. Poté bagr vyhloubil v bezpečné vzdálenosti od pumy výkop a pyrotechnici se ručně prokopali z výkopu k pumě. Po jejím obnažení se ujistili o tom, že ničí známou munici a připravená bezpečnostní opatření jsou dostatečná. Policejní pyrotechnici k pumě přiložili nálož, puma byla opatrně zakryta jemnou zeminou a poté bagr na pumu navršil ještě několik kubíků další půdy. Bezpečnostní okruh uzavřela policie ČR, na zajištění bezpečnosti se podílely i ostatní složky IZS. Puma byla úspěšně zničena.
Velmi pozitivně bylo přijato i to, že na buňkách neprasklo ani jedno okno, pouze na střechu dopadlo několik hrud zeminy.
Kromě nálezu dvou leteckých pum (sovětské 100 kg a americké 250 lb) v této lokalitě byly nalezeny další dvě obdobné pumy a jedna větší, o hmotnosti přibližně 250 kg .

Bývalé travnaté letiště v Brně na Černovické terase bylo v průběhu 2. světové války využíváno německou armádou jako letiště i jako postavení protiletadlových kanónů. Je tedy celkem logické, že toto území se stalo jedním z cílů spojeneckých bombardérů (startujících zpravidla ze základen v Itálii) při jejich náletech na objekty na Moravě a v Polsku. Následně, když se přiblížila fronta, bylo toto území bombardováno sovětskou leteckou armádou. Jedná se o poměrně málo známý fakt, že na této relativně malé ploše lze vedle sebe nacházet sovětské i americké letecké pumy.
(Informace k této události zpracoval a obrazový materiál poskytl čtenář naší encyklopedie doc. dr. Ing. Jiří Chládek, děkujeme.)

28. 10. 2001
Nález velkých střepin a dělostřeleckých granátů

Brno-jih

Jis