náměstí Svobody

Město Brno

náměstí Svobody

Československo
první Vánoční strom republiky

Z podnětu Rudolfa Těsnohlídka a na základě nálezu odloženého dítěte byla vytvořena tradice Vánočních stromů republiky k podpoře opuštěných a potřebných dětí jako každoroční charitativní akce. Vzorem se stal podobný zvyk z dánské Kodaně.
Díky vánočním sbírkám se podařilo nashromáždit dostatek prostředků k založení domova Dagmar, který byl otevřen v roce 1929.
Sbírky pokračovaly i poté a sloužily zejména pro potřeby Zemské péče o mládež, která se starala o jejich smysluplné využití.

Dr. Bedřich Macků, starosta města Brna,
Jan Máša, místostarosta města Brna,
zástupci města Kodaň

pořadatelé:
- Česká zemská péče o mládež na Moravě v Brně
- Okresní péče o mládež pro Velké Brno
- Okresní péče o mládež pro Brno-venkov
- České srdce v Brně
- Divise ČČK pro Moravu a Slezsko v Brně (dorostový odbor)

V roce 1919, den před Štědrým dnem, nalezl Rudolf Těsnohlídek na procházce k Líšni na mýtince odložené nemluvně, které odnesl na četnickou stanici. Od té chvíle se začal podle severského vzoru zasazovat o vztyčení vánočního stromu, kde by se vybíralo pro opuštěné děti.

Zahajovací slavnost „I. Vánočního stromu republiky“ se konala v sobotu 13. 12. 1924 od 17 hodin s následujícím programem:
1. Hudba
2. Proslov zástupce České zemské péče o mládež na Moravě, ředitele J. Zapletala
3. Proslov starosty města Brna Ddr. B. Macků
4. Recitace básně J. Chaloupky (dorostenec ČČK)
5. Státní hymny: dánská a československá
6. Promenádní koncert.

Hudbu zajišťovala vojenská hudba pěšího pluku 10 za řízení kapelníka St. Živného.
První strom darovala lesní správa v Bílovicích nad Svitavou, kde se slavnost rozloučení se stromem konala v neděli 7. 12. 1924 v 11 hodin.
Již od prvního „Vánočního stromu republiky" se ustálila tradice, že strom se vybíral v polesích v okolí Brna. Lesní správa polesí strom darovala Brnu a vždy se konala i slavnost rozloučení se stromem. Strom tak vyprovázely školní děti a občané a konala se i první sbírka, jejíž výnos se předával spolu se stromem.
Autorka Hana Kraflová, která se tradici Vánočních stromů republiky odborně věnovala, ve svých výzkumech zjistila, že program prvního ročníku slavnosti zůstal v období první republiky v základních bodech stejný, drobné odlišnosti jednotlivých ročníků směřovaly ke zvýšení účinnosti akce. Brněnské firmy a organizace, které zdarma poskytovaly své služby, zapůjčily či darovaly své výrobky, získaly jedinou „odměnu“, směly umístit své jméno ve formě srdce jako ozdoby stromu. Komerce neměla na náměstí Svobody místo, vánoční trhy v dnešním slova smyslu se konaly v prostoru za kostelem sv. Jakuba, kde se prodávaly vánoční stromky, ozdoby, cukrovinky, k dostání bylo také ovoce.
Z brněnských firem či organizací např. Autoclub zajišťoval dopravu dětí škol a ústavu na koncert sboru OPUS či dopravu chovanců Ústavu pro zmrzačené ke stromu, firmy Bartelmus, Donát a spol., Elektromotory Svět, Škodovy závody zajišťovaly osvětlení stromu, elektrický proud darovala městská elektrárna, dopravu stromu do Brna zajišťovala firma B. a V. Janík, o upevnění stromu se starala firma Ergon atp.
První Vánoční strom republiky stál na náměstí svobody do 28. 12. 1924. Celkem se vybralo 69 892 Kč (uloženy v Národní záložně).

zobrazit

7. 12. 1924
Slavnost rozloučení s I. Vánočním stromem republiky v Bílovicích nad Svitavou

Bedřich Macků
starosta města Brna Jan Máša
slavnostní řečník Rudolf Těsnohlídek
zakladatel tradice „Vánoční strom republiky“ Josef Zapletal
pronesl projev na slavnosti Stanislav Živný
řídil vojenskou hudbu pěšího pluku č. 10 na slavnosti

Brno-střed

mapa

Fl, Menš