17. 3. 1912 Založení ((TJ|Tělovýchovná jednota)) Sokol Bohunice

Založení TJ Sokol Bohunice

17. 3. 1912

ulice

Rolnická

číslo orientační

katastr

Bohunice

místo

hostinec u Bartošů

charakteristika

Ustavující valnou hromadu, která se konala dne 17. března 1912 v hostinci u Bartošů, zahájil zástupce brněnské župy Rostislavovy bratr J. Hiller. Předsedou valné hromady zvolen František Brückner, zapisovatelem Bohumír Neužil.
Zvoleni byli: starosta František Brückner, místostarosta Emil Vavák, náčelník Karel Lejska, jednatel František Boček, pokladník Josef Sobola a jiní. Celkový stav členstva po ustavující valné hromadě byl: 1 člen zakládající a 33 členů činných (21 mužů a 12 žen).
Hlásili se však další. Chuť do práce byla velká. Bohuničtí mládenci darovali 192 K 50 h, kladinu a stojany ke skoku daroval předseda br. Brückner.
Již v dubnu byla zakoupena bradla za 300 K a žíněnka za 70 K. Také se rozhodlo, že členové nemají hrát ve spolkové místnosti karty, jinak je stihne pokuta 10 h a za každé německé slovo pokuta 12 h.

poznámka

Koncem roku 1912 změnila jednota zasedací místnost a přesunula se do hostince U Vršků. Proběhla i jednání o zapojení školní mládeže do cvičení. Školský úřad to však zamítl.
V následujícím roce 1913 se rozjela činnost Sokola naplno. Hrála se řada divadelních představení, pořádaly se vycházky do okolí, mladé a staré hody se stavěním máje. Do těchto akcí se vydatně zapojovali chlapci z pomologického ústavu. Jednota si upravila místo Na Výhoně pro veřejné cvičiště. Dostala ho od obce zdarma.
Bohunická sokolská jednota se zúčastnila i sletu sokolstva v Brně 28. června 1914. Byl však přerušen pro atentát na arcivévodu Františka Ferdinanda v Sarajevu. Začala světová válka. Četní sokolové museli narukovat a někteří se již nevrátili.
Vzpomínkovou akci na mistra Jana Husa policie zakázala. Činnost jednoty byla ochromena odchodem mužů do války. Nakonec zůstal jen náčelník sám.
Nový rozmach jednoty nastal po vzniku Československa. Hned 3. listopadu 1918 se konala za účelem obnovení činnosti schůze pod názvem Slavnostní veřejná sokolská schůze.
Text zvacího dopisu byl: Bratře, sestro! Po čtyřech letech se scházíme, abychom oslavili okamžik, na který náš národ 300 let čekal. Svoláváme veřejnou slavnostní schůzi u p. Matějky. Cítíš-li se sokolem, jest tvojí povinností postavit se pod náš prapor.
Obdobně zval i plakát: Občanstvo bohonické! Zdejší Těl. jednota Sokol se staví do služeb národa. Vyzýváme proto všechny občany k vážné a důležité spolupráci. Jaká práce na nás v našem novém Československu stále čeká, bude obšírně vyloženo na slavnostní sokolské schůzi dne 3. t. m. o 1/3 3. hod. odp. u Matějků. Zván je každý Čechoslovák.
Schůzi zahájil starosta br. Lejska. Po krátkém uvítání zazněla hymna Kde domov můj. Br. Neužil přednesl několik vzpomínek na uplynulé těžké časy. Sokolové požádali o darování Výhonu, kde hodlali vybudovat park a v něm pomník na památku padlých legionářů a vojínů. Obec žádosti vyhověla.
Do sokolské jednoty se přihlásilo 100 nových členů. Na valné hromadě 12. ledna 1919 byl za účasti 71 členů zvolen starostou br. Augustin Havránek. Všechna cvičení se konala v hostinci U Matějků. V únoru 1919 se naskytla možnost hostinec od Matějky koupit. Cenu 100 000 Kč však sokolové odmítli.
Ze tří návrhů na pomník padlým zvítězil návrh od firmy Radek z Brna. Odhalení pomníku se konalo 25. května 1919 za účasti sokolstva, místních občanů a mládeže. Byla na něj vyryta jména padlých, kdežto jejich fotografie byly vloženy do pamětní knihy.
V roce 1920 se pilně cvičilo na VI. všesokolský slet. Bohunice přihlásily 45 mužů, 22 žen, 3 dorostence a 6 dorostenek.
Po vzniku Velkého Brna se změnil název jednoty na Tělocvičná jednota Sokol Brno-Bohunice. Činnost jednoty se přesunula z hostince U Matějků do hostince Čelechovských (Havelkova 20). Tento hostinský postavil v přilehlé zahradě nový sál.
Ke konci roku 1920 se objevila obava o plánovaný převrat pod vedením komunistů. Sokol vyhlásil mobilizaci svých bratrů.
V roce 1922 se dojednávala smlouva na činnost sokolů v pohostinství s novým majitelem Kotíkem. V hostinci pořádal Sokol divadelní představení, zábavy a jiné podniky často společně s pokrokovými organizacemi - Národní jednotou, Krejcarovým spolkem, národními socialisty a jejich mládeží. Již v roce 1923 se však musela sjednat další smlouva s novým majitelem p. Ficem. Jednání se nedařila, a tak padlo rozhodnutí postavit si vlastní sokolovnu.
Slavnostní otevření sokolovny proběhlo 15. června 1930.
Sokolové se velmi zasazovali o to, aby jim byla udělena licence na provozování kina. Nedařilo se jim to.
Sokolovna byla novým začátkem sokolské jednoty v Bohunicích. Došlo k velkému rozvoji činnosti sokolů. Budovu využívaly i jiné organizace, jako třeba Slavoj Bohunice. Církev Československá dostala povolení konat zde bohoslužby.
V roce 1936 měla jednota 125 členů. Všichni se zúčastnili vzácné návštěvy prezidenta E. Beneše v bohunické nemocnici (tehdy nazývané Sociální ústavy). V kronice sokolů, dodnes dochované, je v upomínku zaznamenán jeho podpis.
V roce 1937 se jednota aktivně podílela na postavení pomníku T.G. Masaryka v Bohunicích.
Nezapomenutelný byl rok 1938, který byl rokem 10. všesokolského sletu. Vystupovali na něm i členové bohunické jednoty.
Po mnichovské zradě 15. března došlo k zatýkání sokolů. V roce 1941 byl Sokol úplně zrušen a jeho majetek zabaven.
Po osvobození dochází k rychlé obnově Sokola. V roce 1947 se sokolové podíleli na obnově poničeného pomníku T.G. Masaryka na Morávkově náměstí.
Za účasti 30 žáků a žákyň, 20 dorostenek a dorostenců a 25 mužů a žen z bohunické jednoty proběhl 11. všesokolský slet v Praze. V roce 1948 byla činnost Sokola opět násilně zastavena a majetek přešel pod novou sjednocenou TJ Tatran Bohunice.

Činnost Sokola trvala (s krátkou pauzou během II. svět. války) až do roku 1948, kdy po únorovém převratu došlo k ukončení činnosti všech bohunických spolků. Sokolovna přešla pod správu nové TJ Tatran Brno-Bohunice, která vznikla po násilném spojení Sokola, Orla a SK Slavoje.

Po listopadu 1989 svitla sokolům nová naděje na oživení činnosti. Třiatřicet starších členů bývalého Sokola se sešlo 19. dubna 1990 na ustavující schůzi a pokusilo se jednotu obnovit. Nově zvolený výbor požádal o registraci. Hlavními iniciátory obnovy sokola byli br. Konicer a br. Pek.
Přes velké úsilí, ale bez vlastní sokolovny se činnost Sokola v Bohunicích obnovit nepodařilo. Jednou z posledních akcí byla vzpomínková slavnost u příležitosti 80. výročí založení Sokola dne 30. března 1992 na bohunické radnici.

(Informace pro naši encyklopedii doplnil starosta MČ Brno-Bohunice pan Antonín Crha, děkujeme.)