Černá Madona Brněnská na divadelním jevišti
27. 1. 2012
1
Mahenova činohra Národního divadla Brno připravila pod záštitou primátora města Brna Romana Onderky mimořádnou inscenaci „Černá Madona Brněnská“, připomínající jeden z nejslavnějších okamžiků v dějinách města Brna, které bylo v roce 1645 obléháno dvacetinásobnou přesilou švédského vojska. Jde o výjimečný umělecký a historický počin, který je úzce spjat s městem Brnem.
Úspěšná obrana města Brna proti mnohonásobné přesile, která ve svém důsledku uchránila před švédskými vojsky i samotnou Vídeň a císařský dvůr, dodnes patří k nejzásadnějším událostem třicetileté války.
Dramatický napínavý příběh, plný dějových zvratů a dobrodružných momentů, se odehrává během léta roku 1645. Obléhání Brna vede obávaný švédský generál Lennard Torstensson. Jen hrstka oddaných, v čele s páterem Martinem Středou, rektorem jezuitské koleje, je odhodlána své město za každou cenu ubránit. Ironií osudu se velitelem městských obránců stává jeden z nejschopnějších vojevůdců třicetileté války, muž, který své zkušenosti získal právě ve švédské armádě – Louis Raduit de Souches. Do funkce velitele obrany města Brna jej v březnu 1645 jmenoval samotný císař Ferdinand III. Ač francouzský hugenot, stal se velkou postavou barokního Brna. Po šestnáct týdnů se svými 1476 muži úspěšně vzdoroval dvacetinásobné švédské přesile. Přestože zemřel roku 1683 ve Vídni, brněnští obyvatelé na něj nezapomněli a přenesli jeho tělo do kostela sv. Jakuba.
Součástí příběhu je i legenda o Černé Madoně, patronce města Brna, ikoně Panny Marie s Ježíškem italobyzantského typu, snad z druhé poloviny 13. století, nejstaršího deskového obrazu v českých zemích. Augustiniánský klášter ji dostal od zakladatelova bratra, císaře Karla IV. Údajně se v největší válečné vřavě obraz Panny Marie zjevil modlícím se obráncům Brna. Toto zjevení se stalo podle legendy jednou z hlavních příčin vítězné obrany města.
Představení je ve městě Brně a Jihomoravském kraji ojedinělou prezentací historie a lidí, kteří v Brně v roce 1645 žili, bojovali a pracovali. A právě poselství tehdejších obránců města, obyčejných lidí, kteří se dokázali ve správnou chvíli vzepřít okolnostem a ubránit obrovské přesile, je nesmírně cenným a zásadním poselstvím pro současnost.
Je to velkoformátové divadelní představení o vojenské cti a zradě, víře v Boha. V silném příběhu nechybí ani velká láska a sebeobětování, vykoupené nadějí, je to příběh o obrácení se k vyšším duchovním hodnotám, o dilematu volby mezi osobním a nadosobním. Příběh obsahuje mysteriózní prvky, spojené s historickými reáliemi i s konkrétními osudy jednotlivých postav.
Obraz Ochránkyně města Brna je dodnes v držení augustiniánského řádu. Opat kláštera na Starém Brně Lukáš Evžen Martinec umožnil vystavení tohoto skvostu přímo v Mahenově divadle v den premiéry.
Hra vznikla z popudu primátora města Brna Romana Onderky k oslavám hvězdného historického okamžiku vítězství nad švédskými obléhateli moravské metropole v roce 1645.
Projekt se připravoval pod vedením režiséra a uměleckého šéfa Mahenovy činohry Zdenka Plachého. Spoluautorem projektu je Marek Hladký. Scénu vytvořil mezinárodně renomovaný ak. arch. Daniel Dvořák, autorkou kostýmů je Marie Blažková.
Odbornými poradci jsou Milena Flodrová, odbornice na brněnskou historii, představitel řádu jezuitů Miroslav Herold a kněz Jan Hanák.
V hlavních rolích tohoto poutavého a napínavého příběhu se mohou diváci těšit na Petra Halberstadta, Janu Štvrteckou, Jána Jackuliaka, Jana Grygara, Martina Slámu, Marii Durnovou, Zuzanu Ščerbovou, Vladimíra Krátkého a další herce Mahenovy činohry.
Premiéra představení: 27. ledna 2012 v 19 hodin v Mahenově divadle.
10. 5. 1736
Korunovace milostného obrazu Panny Marie
15. 8. 1645
Generální útok švédských vojsk na město Brno a pevnost Špilberk odražen
Jean Louis Raduit de Souches
velitel obrany Brna proti Švédům roku 1645
Martin Středa (Stredonius)
rektor jezuitské koleje, stal se duchovní oporou obránců Brna při obléhání města Švédy r. 1645
Lennard Torstensson
švédský vojevůdce, velel obléhání Brna v roce 1645
Mahenovo divadlo
Malinovského náměstí 1/571
Ma
Máte více informací?
Napište nám, prosím. Děkujeme.