Brno

Dne 8. 11. 1918 byl v Brně ustaven a poprvé zasedal čtyřiadvacetičlenný Poradní sbor jako pomocný orgán vládního komisaře Petra Kerndlmayera z Ehrenfeldu při nové správě města, v němž bylo zastoupeno 16 Čechů a 8 Němců.
Z větších akcí připravil připojení 23 předměstských obcí, včetně 2 měst (Králova Pole a Husovic) k městu Brnu, podílel se na přípravě voleb 15. 6. 1919 a 29. 2. 1920 a svou činnost poté ukončil 10. 5. 1920.

Sbor se sešel 8. 11. 1918 ve 4 hodiny odpoledne, zvolil si za předsedu ředitele Františka Mareše a jeho náměstky byli poslanci Alois Konečný a Karel Vaněk.
Dne 3. 12. 1919 byl rozšířen na 42 členů, naopak 8 členů se své funkce v poradním sboru vzdalo.

zástupci české části brněnského obyvatelstva:

za strany občanské:
advokát JUDr. Jan Čapek, advokát JUDr. Josef Dolanský, univ. prof. JUDr. František Weyr, šéfredaktor Lidových novin Arnošt Heinrich, obuvník František Adamec, ředitel škol Vesniných František Mareš, obchodník-drogista Karel Tachovský a sekretář Hypotéční banky Karel Vilím

za dělnické strany:
odborový tajemník Stanislav Bečvarovský, poslanec Alois Konečný, tajemník železničních zřízenců Josef Koranda, ředitel družstva Vzájemnost-Včela Václav Kovanda, tajemník nemocenské pokladny František Langer, železniční zřízenec Cyril Malý, lékař MUDr Bohdan Schlesinger a poslanec Karel Vaněk

zástupci německé části brněnského obyvatelstva:
advokát JUDr. Ludwig Czech, stavitel Anton Jellinek, advokát JUDr. Eugen Krumpholz, továrník Leopold Lustig, poslanec Wilhelm Niessner, strojmistr Edmund Pipal, ředitel Adolf Wemola a továrník Julius Zwicker

od 3. 12. 1919 přibyli členové za českou stranu:
úředník Ferdinand Franz, dělnice Katuše Fišerová, strojník Richard Helan, advokát JUDr Vladislav Tuček, Richard Wagner, advokát JUDr Hynek Bulín, ředitel školy František Kyselka, stavitel Antonín Müller, stolař Josef Slaměna, krejčí Jan Šimek, advokát JUDr Ludvík Hanf, úředník Julius Rappat, strojník Vojtěch Slezák, tajemník Adolf Tihelka, ředitel Václav Kovanda, advokát JUDr Karel Novotný, tajemník Čeněk Landa, stolařský mistr Frantrišek Kubásek, za německou stranu vrchní magistrátní rada Alois Baeran, obchodník Franz Hain, nadučitelé Johann Schindler a Otto Katschinka, tajemníci Siegfried Taub a Theodor Hackenberg a profesor Johann Pollach.
Naopak odešli bývalí zakládající členové poradního sboru: prof. JUDr František Weyr, šéfredaktor Lidových novin Arnošt Heinrich, obuvník František Adamec, ředitel škol Vesniných František Mareš, obchodník-drogista Karel Tachovský, lékař MUDr Bohdan Schlesinger, podnikatel Leopold Lustig a ředitel Adolf Wemola.

Poradní sbor doporučoval k vyřízení záležitosti týkající se města a zřídil řadu odborů (např. hospodářský, školský, divadelní, právní, chudinské péče aj.) Jejich vedení svěřil členům poradního sboru.
Odbory pak na každém zasedání poradního sboru předkládaly plénu své návrhy.
Mimo odbory stály otázky celoměstského charakteru jako např. sčítání lidu, významné události a návštěvy města, volby a názvy veřejných prostranství a jejich případné změny.

Ludwig Czech
člen, vyslán za německé obyvatelstvo Jan Čapek
člen, vyslán za české obyvatelstvo Josef Dolanský
člen, vyslán za české obyvatelstvo Arnošt Heinrich
vyslán za české obyvatelstvo Anton Jelinek
člen, vyslán za německé obyvatelstvo
další osoby (10)...

Fl