Merhautova

155

Česká republika
první legální provozovatel prací bezpilotními letadly na zakázku

Úřad pro civilní letectví ČR udělil k 1. 4. 2014 povolení číslo 0001/LPUA k provozování leteckých prací bezpilotními letadly provozovateli, kterým je „První letecká internetová škola, s. r. o., Merhautova 155, 613 00 Brno“.
Tato škola patří firmě Flying Academy, s. r. o., která zajišťuje letecký výcvik profesionálních i soukromých pilotů, zkoušky jazykových znalostí, konzultační služby atd.
Bezpilotní letoun (tzv. dron) je označován UAV, od hračkářských nebo modelářských letadel se liší tím, že má v sobě zabudované přístroje a mnohdy je schopen letět s pomocí GPS.

V rámci EU je uděleno (k datu 1. 4. 2014 -Menš) celkem 1 300 licencí pro komerční létání s dronem, nejvíce ve Francii (431), Německu (300) a Velké Británii (250). V ČR jsou tato povolení 2 (pro obě pracoviště firmy Flying Academy v Brně a Praze).

První dromy začala již ve 30. letech 20. století používat americká armáda pro trénink protivzdušné obrany, nejmasovější uplatnění našly po 11. září 2001, kdy se ukázaly jako efektivní prostředek ukrývaných teroristů. Postupně se začaly prosazovat také mimo armádu a podle odborných leteckých časopisů jejich využití bude stále stoupat. Nejčastěji se používají ke snímkování a monitoringu dění na zemi. V takovém případě je pod stroj zavěšena kamera, která snímá situaci na paměťovou kartu. Možný je i přenos obrazu na zemi (např. přes wi.fi).
V ČR sice existují i držitelé licencí s povolením pro vlastní potřebu (asi 30), ale legální provozování pro komerční létání získala právě brněnská firma jako první. Zájem o licenci je však velký i přes poměrně náročný schvalovací proces. Využití je možné např. ve stavebnictví (sledování průběhu prací, zde získal licenci v květnu 2014 jako druhý v pořadí pražský podnikatel Jiří Pištěk), zemědělství (lze např. vytvářet speciální mapy, které odhalí potřebu hnojení, zde je v řízení získání licence firmou UpVision), výzkumný ústav české armády se zabýval myšlenkou využít dromy ke kontrolním letům nad ropovody (ale projekt odložil z důvodu přísných podmínek, zejména zákazu létání nad obydleným prostorem) atp.

Pravidla pro udělení licence pro létání s dronem v ČR:
- maximální výška, v níž může dron letět, aby neohrozil letový provoz, je 300 metrů
- nesmí se vzdálit na dohled od pilota, v praxi to znamená let maximálně do 500 metrů
- pokud nesleduje pilot let přímo, ale sleduje prostřednictvím kamery umístěné na palubě, musí let kontrolovat ještě druhý pilot
- letoun nesmí letět nad zabydleným územím či nad místem, kde se shlukují lidé
- ke komerčnímu létání je nutná licence na tzv. letecké práce od Úřadu pro civilní letectví.

Za podnikání bez licence hrozí pokuta až pět milionů, přesto se odhaduje, že v současnosti u nás „podniká“ až 150 nelegálních provozovatelů. První pokuty (zatím desítky tisíc korun) již Úřad pro civilní letectví udělil. Je zajímavé, že nelegální provozovatelé si snímky umisťují na své webové stránky, možná chtějí „ulehčit“ kontrolní práci referátu bezpilotních systémů Úřadu pro civilní letectví.

Rozměry: nejmenší (používané např. americkou armádou) měří jen několik centimetrů, v civilním letectví dosahují až 1,5 metru, nejčastěji mají rozpětí do 1 metru.
Výdrž ve vzduch: asi 20 minut (pohon elektrická baterie), existují i baterie na několik hodin letu.
Cena dronu: nejlevnější 3 000 korun, stroje pro reálné podnikání až 150 000 Kč.
Za zakázkové práce pomocí dronu může celodenní práce vyjít až na 25 000 korun za den.

Pro drony platí poměrně přísná pravidla u nás i ve světě, argumentem úřadů je skutečnost, že zatím bezpilotní letadla nejsou ještě tak dokonalá, např. nemají systém, který by je varoval před nárazem do překážky či jiného letadla.
Dokonce již existují první oběti na životech (pilot v Japonsku na sebe omylem namířil rychle letící stroj na sebe, zemědělec v Jižní Koreji, který přihlížel práškování pole).
Ohlášenou nehodu bezpilotního letadla má již také ČR. Firmě UpVision na jaře roku 2014 havarovala multikoptéra, která pořizovala dokumentační snímky brněnského hřbitova, výsledkem byl poškozený náhrobek.

Brno-sever

Menš