Jihlavská

12

Štýřice

Československo
v té době nejmodernější věznice

Na prostranství východně od bohunické nemocnice se začala stavět v roce 1953 v té době nejmodernější věznice v Československu. Kolaudace proběhla 22. února 1956 a přejímací řízení 26. listopadu 1956.
Z důvodu výstavby zaniklo fotbalové hřiště sportovního oddílu Slavoj Bohunice. Věznice, postavená ve stylu socialistického realismu, má tvar písmene U. Vězni z bohunické věznice jezdili v době totality za prací do kuřimské továrny Prefa. Mezi odsouzené a obviněné patřila i řada politických vězňů, tedy lidí nepohodlných komunistickému režimu.
Vězeňská služba pracovala i na poli osvětové činnosti, například častými návštěvami škol a ukázkami výcviku vězeňských psů na hřišti TJ Tatran Bohunice.

V bohunické vazební věznici se nachází zvon. Tato zvláštnost, zdánlivě nesouvisející s vězeňstvím, se sem dostala v roce 1956 spolu s dalším mobiliářem z věznice na Cejlu. Zvon odlil zvonař František Hiller v roce 1858 a je zasvěcen sv. Josefu Kalasánskému z řádu piaristů. Původně svolával řeholníky. Ve věznici na Cejlu sloužil ke svolávání dozorců při mimořádných událostech.
V Bohunicích ho až do roku 1989 používali k vyhlašování signálů civilní obrany.
Zvon patří k významným památkám vězeňství v České republice.

Ročenka vydaná Správou nápravných zařízení MV 10. února 1960 uvádí: „Do věznice v Brně byli soustředěni odsouzení výtvarníci, kteří pracují pro výstaviště v Brně. Odsouzení se značnou měrou podíleli na výrobě propagačních panelů pro 1. MSV a vyhotovují panely i pro čs, zahraniční výstavy S ohledem na prostorovou omezenost věznice postavilo výstaviště za věznicí výrobní halu.“

V dokumentu č. 16 Charty 77 je text: „V Brně-Bohunicích jsou cely velmi špatně větratelné (plocha 8,5 metrů čtverečných, v cele 5–6 vězňů). Cela se tak stává větším WC, zvláště v zimě, kdy se nesmělo otevírat okno kvůli nedostatečnému vytápění. Mytí nádobí a osobní hygiena nad záchodovou mísou jsou pod lidskou důstojnost. 1–2x týdně přicházejí dozorci s holicími potřebami. Žiletka byla tak tupá, že holení bylo úplné utrpení. Jednou nekvalitní žiletkou se muselo oholit několik desítek obviněných. Jsou známy případy, kdy v Bohunicích bylo na cele pro šest vězňů i 14 obviněných. Na jednom slamníku tak museli spát dva vězni.“

Krátce po Sametové revoluci v roce 1989 probíhaly před věznicí demonstrace na podporu propuštění politických vězňů. Po amnestii prezidenta Václava Havla vyhlášené 1. ledna 1990 se bohunická věznice skoro vylidnila.
V roce 1997 zde byl zřízen provoz vězeňské nemocnice.

Vazební věznice v Bohunicích je profilována pro výkon vazby obviněných mužů, žen a mladistvých, jakož i k výkonu trestu odnětí svobody pro omezený počet odsouzených. Celková kapacita věznice je 530 míst.

1. 1. 2009
Zahájení činnosti Ústavu pro výkon zabezpečovací detence

Brno-Bohunice

Ma