V noci z 20. na 21. srpna 1968 začalo lstí obsazování Brna.
Podle svědectví zaměstnanců letiště signalizovalo civilní letadlo Aeroflotu po 23. hodině nouzové přistání podobně jako v Praze. K tomu dostalo souhlas a přistálo. Nebyli v něm však turisté, ale na letištní plochu se vyhrnuli do civilu oblečení násilníci, kteří obsadili letiště a řídili sami přistávání dalších sovětských letadel, zejména Antonovů, z jejichž útrob se valily tanky a pancéřová vozidla.
„Vedoucím“ údajných turistů, ve skutečnosti asi dvaceti výsadkářů v uniformách Aeroflotu, byl týž důstojník Kuzněcov, který v době cvičení „Šumava“ prováděl průzkum letiště a okolí. Šlo o výsadek přibližně 75 letounů AN-12 a kolem 7 500 vojáků (jak to v Brně odhadli vojenští odborníci).
První letadlo přistálo v Brně po třetí hodině, Kuzněcov si přestal hrát na turistu a objevil se v uniformě. Podle svědecké výpovědi 10. LA generála Kúkela byl generál už ve 22 hodin vyrozuměn „přítelem“ sovětským generálem, že „přijdou vojska“, proto přerušil dovolenou a zajišťoval přistávání výsadků. Na námitky pracovníka brněnského letiště Vl. Klusáka, který se s Kuzněcovem znal, tento odpověděl, že v Brně možná kontrarevoluce není, ale v Praze je určitě.
Také okupační velitel Brna generálporučík Ivanov to tady dobře znal – před dvěma měsíci přišel do Brna „s exkurzí“ a vše potřebné si prohlédl.
Časně ráno obsadili v Brně redakce několika deníků, tiskárny, hlavní nádraží, poštu, přerušili telefonní spojení, postupně pak okupovali další důležité objekty jako banky, Špilberk, Vojenskou akademii Antonína Zápotockého (sověty pokládanou za revizionistické centrum), budovu KNV, některé sekretariáty KSČ aj.

První den přinesl pro obyvatelstvo Brna a kraje šok, úžas nad porušením suverenity a nad věrolomností těch, kdož byli pokládáni za přátele. Následovalo odhodlání přesvědčovat okupační vojáky o naší pravdě, protestovat. Zejména mladí je obklopovali, vznikala srocení a zakrátko se objevili i provokatéři.
Už v první den okupace došlo v Brně k obětem na životě (Viliam Debnár, Josef Žemlička), což oznámil rozhlas, ale v denících, protože byly obsazeny, se tato informace mohla objevit až se zpožděním. V Beta pasáži vyrostl symbolický katafalk obětí.
Během čtvrtka 22. 8. byl okupován celý Jihomoravský kraj. Většinu jeho území obsadila Sovětská armáda, Znojemsko bulharští vojáci, do Prostějova vtáhlo maďarské vojsko. Vyškov obsadily sovětské a maďarské jednotky.
Po několika dnech bylo upřesněno, že jediným okresem, který nebyl okupován, bylo Blansko.

22. 8. 1968
Atmosféra v Brně – druhý den srpnové okupace 1968 21. 8. 1968
Obsazení brněnského rozhlasu sovětskými okupanty 21. 8. 1968
Obsazení Špilberku sovětskými okupačními jednotkami v roce 1968 21. 8. 1968
Okupace nádražní pošty

Viliam Debnár
oběť srpnové okupace v roce 1968 Josef Žemlička
oběť srpnové okupace v roce 1968

Ma