Po vítězství pruské armády u Hradce Králové v prusko-rakouské válce byl v Brně uvítán vítězný pruský král Vilém I. a jeho kancléř Bismark, v kostele sv. Tomáše se konaly evangelické bohoslužby pro pruské vojsko.
To už bylo v té době ubytováno v Brně, kam přišlo 12. července 1866 od Králova Pole kolem Lužánek.
Vojsko v počtu několika tisíců mužů setrvalo v Brně dva měsíce a odtáhlo až 13. září 1866. Zavleklo však do Brna velkou epidemii cholery, na niž tady zemřelo nejen 1 820 vojáků, ale i přes 1 000 civilních obyvatel a nemoc se rozšířila i do okolní obcí, kde zemřelo dalších 1 124 osob.

Karl Giskra, starosta Brna

Pruská armáda vstoupila na rakouské území v červnu 1866 a s rakouskými vojáky se utkala na svém postupu v řadě míst, např. u Náchoda, České Skalice, Svinišťan. Za rozhodující střetnutí se považuje bitva u Hradce Králové 3. 7. 1866, v níž byla rakouská vojska poražena. Při pronásledování ustupujících Rakušanů došlo v Tišnově u mostu přes řeku Svratku 11. 7. 1866 ke střetnutí předních stráží pruského 2. gardového dragounského pluku s hlídkou Rakušanů z divize Wallmodenských hulánů. Ostrá šarvátka skončila ústupem rakouských hulánů, na rakouské straně padlo sedm mužů, mezi mrtvými, zraněnými a zajatými bylo 5 důstojníků, 46 mužů a 45 koní. Prusové měli dva mrtvé, několik raněných, z nichž major von Jak „obdržel bod oštěpem a jednu ranu“. Pruská jízda ještě 11. 7. pronikla až do Čebína.
Následující den, ve čtvrtek 12. 7. 1866, vstoupila pruská vojska do Brna. Ten den ráno, ještě před příchodem vojáků, starosta města dr. Karl Giskra vydal vyhlášku o chování obyvatelstva. Přicházející pruští vojáci patřili k první armádě prince Friedricha Karla pod velením vévody Wilhelma von Mecklenburg. K němu v deset hodin dopoledne přišel na hranici města po silnici od Kartouz starosta Brna se čtyřčlennou delegací, jejíž členové nesli v rukou široké bílé látky (Binde). Tento akt se rovnal faktické kapitulaci, což bylo později starostovi vyčítáno. Velitel pruských vojsk žádal jídlo pro 8 000 mužů a „furáž“ pro 2 500 koní. Starosta slíbil vše zařídit, na to vévoda odpověděl, že očekává přátelské chování obyvatel Brna k jeho vojákům. Okupací Brna začaly obyvatelům těžké dny: každý vhodný byt byl dán k dispozici Prusům, bez písemného povolení pruského velitele nesměl město opustit žádný člověk s koněm a vozem, vojáci střežili strategické body. Ještě ten den přijel do Brna princ Friedrich Karl s divizí Manstein a usídlil se v budově místodržitelství. Večer bylo v Brně již na 50 000 pruských vojáků. Nebylo možno je ubytovat v domech, část jich zůstala venku. Na Kolišti, mezi Velkou Novou ulicí (dnes Lidická) a ulicí Jezuitskou, stály koně husarů a dragounů, artilerie se rozložila v blízkosti nově postaveného protestantského kostela, infanterie tábořila na Velkém náměstí (dnes náměstí Svobody), Zelném trhu a Františkově. Následující den, 13. července, se do Brna z Černé Hory přestěhoval královský hlavní stan a město uvítalo samotného pruského krále.
O pět dní později, 18. 7. 1866, se objevil ve městě nový nepřítel, strašnější než Prusové, cholera.

18. 7. 1866
Epidemie cholery v Brně v roce 1866

Karl Giskra
starosta města Brna

Kal, Menš