Jihlavská

20

Bohunice

Fakultní nemocnice

Evropa
snad jediný válečník v Evropě s dochovanými měkkými tkáněmi, proto výsledky vědeckého zkoumání budou velice zajímavé a přínosné

Projekt „Antropologický, soudně-lékařský a historický výzkum mumie barona Trencka“ je společným dílem Muzea města Brna, Kapucínské hrobky v Brně, Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno.
Zkoumání má vyvrátit či potvrdit některé legendy, ale také nabídnout ojedinělou možnost zkoumat tři sta let staré tělo tohoto „čestného kapucína“.
V kapucínské hrobce směli být pohřbeni pouze členové řádu, proto mecenášům kláštera přináležel tento titul, aby i oni mohli být v hrobce uloženi.

Vlastimil Válek, přednosta Kliniky radiologie a nukleární medicíny FN Brno,
Petr Vachůt, historik MuMB,
Petra Urbanová, vedoucí Laboratoře morfologie a forenzní antropologie Ústavu antropologie PřF MU

V roce 1999 uspořádalo Muzeum města Brna výstavu „Pandur Trenck“ k 200. výročí smrti jednoho z nejznámějších špilberských vězňů. Součástí přípravy byl i výzkum, který měl osvětlit, zda tělo a hlava, uložené v kapucínské hrobce, a palec, který se nacházel ve sbírkách Muzea města Brna, patří jednomu člověkovi. Protože však v průběhu dvou století, která uplynula od smrti proslulého válečníka, bylo s ostatky mnohokrát manipulováno (mj. přemístění do dnešní rakve, otvírání skleněného poklopu pro různé významné návštěvy, krádež hlavy válečníka duševně narušenou ženou atp.), nebylo možno stanovit s naprostou jistotou definitivní verdikt.
V souvislosti s přípravou výstavy přímo v hrobce studoval ostatky přednosta ústavu soudního lékařství MU Miroslav Hirt. „Dělali jsme především antropologickou analýzu a teď se chystáme na genetické vyšetření. Rádi bychom uzavřeli kapitolu pochybností o tom, zda k sobě hlava a tělo patří,“ uvedl Hirt.

Pro odborníky z FN Brno bylo měření náročné, museli vymyslet, jak vyšetření technicky provést. Především šlo o nastavení parametrů přístroje, aby vyšetření bylo v dostatečné kvalitě. „Mumie nemá podkožní tuk, vodu v těle, vnitřní orgány a podle toho se musí parametry vyšetření nastavit. Mohli jsme si to několikrát vyzkoušet a fascinovalo nás to,“ podotkl přednosta Kliniky radiologie a nukleární medicíny FN Brno Vlastimil Válek. Doplnil, že mumie byla vystavena mnohem vyššímu rentgenovému záření než jsou vystaveni lidé při běžném vyšetření. Ostatky slavného barona byly převezeny 25. 2. 2017 pohřební službou do Fakultní nemocnice Brno a podrobně naskenovány, ještě týž den se vrátily opět do kapucínské hrobky.
Koster bojovníků máme hodně, válečník s dochovanými měkkými tkáněmi je snad jediný v Evropě. Jeho zkoumání je neobvyklou příležitostí,“ uvedl Petr Vachůt z MuMB. V době, kdy ještě mumie procházela CT diagnostikou s různým dávkováním záření, umožňující zkoumat jednotlivé části těla, bylo už jasné, že některé legendy padly. „Po skenování je zřejmé, že v těle není žádný projektil, což vyvrací jednu legendu, že mu po zásahu zůstala střela v těle,“ dodal Vachůt.
„Zatím jsme udělali přes třicet tisíc obrázků, čekám, že jich bude kolem čtyřiceti tisíc. Bylo pro mě překvapením, že i téměř po třech stoletích je tělo poměrně dobře zachované a že kromě kostí jsou v něm vidět další struktury jako šlachy. Už teď víme, že měl neporušené části lebky, které se jako první zlomí, pokud inkasujete ránu do obličeje, je tedy zjevné, že válečník byl dobrý,“ uvedl Vlastimil Válek. „Překvapil mě například nádherně zachovalý chrup. Na lebce neměl žádné deformity. Na kostech jsou nějaká zranění vidět, například zlomenina dolní končetiny nad kotníkem, která byla velmi dobře zhojená. Je velmi dobře srostlá, ten člověk, který ho léčil, by mohl okamžitě nastoupit na traumatologii,“ ocenil práci neznámého ranhojiče Válek.
„Zásluhou zkoumání prostřednictvím CT se mumii dostaneme pod kůži, což jinak nemůžeme. Máme tak antropologické informace o kostře, do tří měsíců budeme mít dokončenou podobu barona Trencka a budeme ji moci porovnat s vyobrazeními,“ uvedla vedoucí Laboratoře morfologie a forenzní antropologie Ústavu antropologie PřF MU Petra Urbanová.
Mumii barona Trencka tvoří tělo, jehož hlava je od trupu oddělená. Podle Válka ještě neskončila zkoumání, ale již nyní je zjevné, že zvěsti o tom, že se nejedná o Trenckovu lebku, jsou liché. Oficiální to ještě není, ale i počet obratlů těla a lebky dohromady dává sedm, což je číslo, které odpovídá stavbě lidského těla,“ řekl Vlastimil Válek.
Mumii chybí palec, který se zatím v blíže neurčené době objevil ve sbírkách MuMB spolu s dalšími drobnými památkami na barona Trencka (knoflíky, ostatky svatých aj.). „Nevíme, kdy a za jakým účelem byl (palec -Menš) odcizen. K tělu sedí velikostí, je stejně mumifikovaný, už teď lze říci, že na 99 procent je baronův,“ dodal Vachůt. Podle Urbanové nebyl prst uřezaný, ale pravděpodobně ukroucený. Odborníci z něj získali i otisk. Dne 8. 3. 2017 bude palec předán ze sbírek muzea do kapucínské hrobky, takže díky výzkumu budou opět ostatky barona Trencka kompletní.
Na všechny otázky, týkající se ostatků, historických zpráv o životě barona Trencka i legend, které se s jeho životem a smrtí pojí, budou vědci hledat odpovědi v následujících měsících, kdy budou zpracovávat téměř čtyřicet tisíc snímků z CT vyšetření, a další stovky fotografií z fotogrammetrické dokumentace, kterou provedli antropologové přímo v Kapucínské hrobce. Výsledkem bude nejen zpřesnění historických informací, ale v budoucnu bude vytvořen také 3D model Trenckova těla i obličeje, na kterém se budou podílet odborníci z katedry počítačové grafiky Fakulty informatiky MU.

8. 3. 2017
Uložení palce barona Trencka do kapucínské hrobky 2. 6. 2009
Výstava Brno v době barona Trencka 20. 5. 1999
Vernisáž výstavy "Pandur Trenck" na Špilberku 4. 10. 1749
Smrt barona Franze von Trencka ve vězení na Špilberku

Franz von Trenck
jeho mumifikované ostatky zkoumány

Brno-Bohunice

Menš