Internetová encyklopedie dějin Brna

Živelná pohroma v Brně a okolí

Živelná pohroma v Brně a okolí


  • 4. 7. 1880 


  • charakteristika

    Po nesnesitelných několikadenních vedrech se v neděli 4. 7. 1880 kolem 17. hodiny strhla nečekaná bouře, spojená s velkým krupobitím.
    Během asi půl hodiny byla zničena většina úrody obilí, značné škody vznikly v lesích a zahradách.


  • poznámka

    Ještě v po poledni nikdo netušil, jak se počasí změní. Proto se četní obyvatelé Brna vypravili na výlety do okolí města, mnozí jeli i do Adamova a Blanska. Kolem 17. hodiny se velice rychle zatáhla obloha šedými mraky a následovalo krupobití a obrovský liják. Většina výletníků nestihla najít úkryt a musela zůstat venku.
    Dobový novinář popsal, co se stalo na výletu vzdělávacího dělnického spolku do údolí sv. Václava u Obřan. Výletníci měli s sebou i malé děti, nastal všeobecný zmatek, děti zoufale naříkaly, ženám rval vichr šaty a odnášel cáry z nich do okolí. Do toho oblohu křižoval jeden blesk za druhým a lily se proudy deště.
    Obrovské škody vznikly rolníkům. Po několika neúrodných letech se všichni těšili na úrodu, která vypadala velice slibně. Během půl hodiny bylo po nadějích: většinu žita, pšenice a ječmene živel zničil, kroupy vymlátily vichrem polehlé obilí, zkázu dokonaly proudy vody, které na polích vyhloubily rýhy široké až 100 kroků, a zavalily pole bahnem.
    Nejvíce řádila vichřice v pásu mezi Královým Polem přes město Brno a dále na Moravany, Želešice až k Ořechovu. Velice utrpěly tehdy ještě samostatné vesnice Jehnice, Medlánky, Řečkovice, dále Žabovřesky, Komín, Bystrc a Kníničky, Husovice a Obřany. V Medlánkách se pastýř nedostal včas do bezpečí a kroupy velikosti až holubího vejce mu zabily čtyři kozy přímo na louce, další čtyři byly tak potlučené, že je museli zabít.


  • prameny, literatura


  • autor

    Menš


Aktualizováno: 18. 11. 2018