Smrk byl vybrán v lesích města Brna, skácen byl v pátek 29. 11. 1929 v revíru Svinošice, v lese u silnice z Lelekovic k Vranovu. Lesní personál velkostatku města Brna strom po skácení převezl na náves v Lelekovicích. Strom ležel na voze, spoutaný provazy, „aby se jeho široké větve cestou do Brna nevlekly blátem, které leželo na všech cestách“.
Vlastní slavnost rozloučení se konala v neděli 1. 12. 1929 v Lelekovicích. Před desátou hodinou lelekovické děti strom ozdobily třásněmi v národních barvách. Zazněla hudba a občané Lelekovic a České doprovodili strom k pomníku padlých. Zde promluvil lesmistr Horáček o významu Těsnohlídkovy myšlenky, poté malý školák Mach z České přednesl Těsnohlídkovu báseň „s takovou vřelostí, že se pod šedivým nebem rozlehl hlučný potlesk“. Starosta Lelekovic Kůra se se stromem rozloučil, za Zemskou péči o mládež jej převzal učitel Vašíček.

Proslovy:
- lesmistr Horáček, hovořil o významu myšlenky vánočních stromů
- starosta Lelekovic Kura se loučil se stromem za obec.

Vánoční strom roku 1929 byl významný i z toho důvodu, že se naplnil odkaz básníka Rudolfa Těsnohlídka, a byl otevřen dětský domov Dagmar. Zřejmě proto se fotografie mohutného smrku objevila na titulní straně Lidových novin. Snímek ukazoval strom vysoký přes třicet metrů ve chvíli, kdy „byl právě šťastně položen na stráň“.

Jak se stalo zvykem, obec, která strom vypravovala do Brna, věnovala také první dar, v Lelekovicích celková částka dosáhla 630 korun. Lesní personál, který pracoval zdarma na poražení a dopravě stromu, věnoval 100 Kč, obec Lelekovice darovala 200 Kč, místní Sokol přispěl 100 Kč, dalšími částkami přispěli místní hasiči, politické strany a další.

7. 12. 1929
Zahajovací slavnost VI. Vánočního stromu republiky v Brně

Menš