Slavnost rozloučení s XII. Vánočním stromem republiky se konala v neděli 1. 12. 1935 dopoledne na návsi v Pozořicích.
Velmi početní účastníci slavnosti, „babičky v šátcích, otcové a školní děti s panem učitelem“, museli však počkat na toho hlavního na slavnosti, mohutný smrk, protože pod těžkým stromem se cestou polámal povoz. Bylo potřeba tří spřežení, aby se 24 metrů vysoký smrk podařilo po rozblácené cestě dopravit na náves. Větvě stromu byly svázány slaměnými povřísly, děti do spoutané koruny zabodaly spousty malých praporků a strom ozdobily girlandami. Pěvecký sbor místního Sokola zazpíval, následovaly projevy (dobový novinář nám jména řečníků neuvedl).
Obec Pozořice odevzdala také první dar pod strom, 388 Kč. Pro místní chudé se vybralo od pozořických občanů dalších 428 Kč. Poté se dvojspřeží vydalo se stromem do Brna.

V roce 1935 se organizace vánočních stromů vedle tradičních okresních a zemských péčí o mládež ujala Národní rada se Syndikátem novinářů a rozhlasem. Cílem bylo, aby se vánoční stromy nestavěly pouze ve velkých městech, ale aby stál vánoční strom v každé obci a škole.

To nebyla jediná nehoda, která XII. Vánoční strom pro město Brno, postihla. V pátek 29. 11. 1935 se smrk pro brněnský vánoční strom kácel v liechtensteinských lesích u Pozořic.
Vybraný smrk měl stáří více než osmdesát let, kácelo jej dvanáct dělníků. Pracovali opatrně, strom dlouho odolával svými hlubokými kořeny. Potom v něm náhle zapraskalo a svou vlastní vahou se začal naklánět. „Dva tři povely a lidé se rozprchli zpod jeho koruny, která se řítila k zemi.“ Strom rval větvě sousedních stromů, zcela rozbil postavené dřevěné zábradlí a nakonec se při pádu na zem rozlomil. Dělníci museli najít nový strom, který byl ještě o deset let starší, ale slabší a menší. „Jako by chtěl lidem a zvláště opuštěným dětem nahradit ztrátu prvního kamaráda, poslechl hned prvních ran seker a položil se měkce do stráně tak, že neztratil ani jediné větve.“

7. 12. 1935
Zahajovací slavnost XII. Vánočního stromu republiky v Brně

Menš