Kiosk (Moravské náměstí) – Brno-Královo Pole (Semilasso)

Provoz II. koněspřežné tramvaje byl zahájen slavnostní jízdou z dnešního Moravského náměstí do Králova Pole - na ulici Kiosk č. 5 bylo připraveno 5 otevřených vozů ozdobených květinovými girlandami. Slavnostní jízdy se zúčastnili zástupci města, místodržitelství vojska, novinářů a správní rada společnosti s jejím prezidentem - celkem asi 120 osob.
V 7 hodin večer byl vydán pokyn k odjezdu.
Do Kr. Pole vozy dorazily za 15 minut - následně se všichni odebrali na oslavu do restaurace Semilasso. Cesta zpět začala o 2 hodiny později a následující den byla tramvaj v běžném provozu.
Dopravu provozovala "Brünner Tramway Gesellschaft für Personen und Frachtenverkehr" (Brněnská tramvajová společnost pro osobní a nákladní dopravu).
Koncese na stavbu a provoz byla udělena 23. února 1869.
V dubnu již byla schválena výstavba tratí v Brně.
Jako první se začala stavět trať do Králova Pole. V květnu již tisk psal o dodávce vozů od výrobce Wagen und Strassenbau Ungernehmung z Vídně. V červenci byli zakoupeni koně a byly dodány první osobní a nákladní vůz.
Šest osobních vozů (s 21 sedadly) tažených koňmi jezdilo v 15-ti minutových intervalech. Do vozů se vstupovalo po přední plošině, zadní sloužila pro výstup.
V roce 1869 byla využívána výhradně vozovna v Králově Poli za Semilassem.
Až 15. ledna začala výstavba tratě do vozovny v Marešově ulici, která odbočovala v místě dnešní křižovatky ulice Veveří a Žerotínova náměstí z tratě vedoucí na Šilingrovo náměstí.

starosta města Brna dr. Rudolf von Ott,
různí představitelé města a provozující společnosti

Brno bylo třetím městem Rakouska-Uherska, kde byla zavedena MHD, a to po Vídni a Budapešti (první koněspřežní pouliční dráha byla postavena v letech 1869–1870).

Ke konci června roku 1870 již jezdilo více než 50 vozů na 4 tratích osobní dopravy (dnešní Moravské náměstí - Královo Pole; Moravské náměstí - Nádraží - Pisárky; Moravské náměstí - Šilingrovo náměstí Nádraží - Cejl - Zábrdovice) a 1 trať nákladní dopravy (vlečka Nádraží - Rosické nádraží). Pro nízkou rentabilitu však byl její provoz v roce 1875 zastaven.

Na konci roku 1870 přepravní společnost vykazovala celkem 52 osobních vozů, z toho 28 otevřených, 20 uzavřených a 4 proměnné, dále 11 nákladních vozů, 101 koní, tři vozovny.
Všechny plánované tratě byly dostavěné. Společnost dosáhla vrcholného rozvoje a v následujícím roce plánovala zdvojkolejnění tratí v ulicích Hybešově, Kolišti a Lidické.

KONEC KOŇKY:
Během roku 1874 se společnost snažila zlepšit rentabilitu provozu zavedením předplatních jízdenek. Kvůli neuspokojivým výsledkům byl provoz na některých tratích omezován.
Dotace pro roky 1874 a 1875 ve výši 5 000 zlatých, požadovaná společností po městské radě, byla schválena v poloviční výši. Už během roku 1874 společnost začala rozprodávat tramvajové vozy i část svého majetku. Na valné hromadě 6. prosince 1874 společnost rozhodla o vstupu do likvidace (rozsah tramvajové sítě byl nadčasový a přesáhl reálnou poptávku po tramvajové dopravě).
Za upřesnění (opravu) data první slavnostní jízdy (uváděného ve starších publikacích) děkujeme panu Jiřímu Štursovi.

zobrazit

6. 6. 2009
Jízda historických vozidel v rámci oslav 140 let městské hromadné dopravy v Brně 2. 5. 1930
Zahájení městské autobusové dopravy v Brně 20. 9. 1877
Zahájení druhé koněspřežné pouliční dráhy v Brně 18. 8. 1869
Zahájen pravidelný provoz koňské tramvaje

Rudolf Alois Franz Ott
starosta města Brna

Jis