8. 8. 1919 Založení Ústavu sociální péče pro tělesně postiženou mládež Kociánka

Založení Ústavu sociální péče pro tělesně postiženou mládež Kociánka

8. 8. 1919

ulice

Kociánka

číslo orientační

2–6

katastr

Královo Pole

nej...

Morava
první ústav pro tělesně postiženou mládež

charakteristika

Ústav zřídil Zemský spolek pro léčbu a výchovu mrzáků na Moravě v koupeném zámečku v Brně-Králově Poli.
Cílem ústavu bylo poskytovat zdravotní péči, výchovu a vzdělání dětem tělesně postiženým za využití v tehdejší době nejmodernějších metod, včetně léčby a rehabilitace. Za první republiky ústav zůstal ve správě Spolku.

zajímavosti

První valná hromada Spolku se konala dne 23. června 1919. U zrodu ústavu stál „moravský Jedlička“ učitel a humanista prof. Jan Chlup, který z iniciativy dr. Alice Masarykové a dr. Jedličky ústav založil.
První chovanci přicházeli do nového zařízení až v květnu roku 1920 - v tomto roce bylo na Kociánce kolem 10 chovanců a teprve na podzim stoupl jejich počet na třiatřicet.
V září 1922 Kociánka získala „odloučený“ pavilon – nový objekt „Tereza“, který se nachází v ulici Terezy Novákové v Brně-Řečkovicích.
Na výchově a vzdělávání se podíleli jak zakladatel zařízení ředitel Jan Chlup a jeho manželka, tak i další pracovníci – učitelé a mistři.
Vzdělávání probíhalo v souladu s tehdejšími platnými školskými předpisy s přihlédnutím k tělesnému postižení chovanců. Zpočátku měli chovanci k dispozici pouze jeden železný vozík pro tři chovance, školní výuka byla v prvopočátcích zajišťována v rámci ústavu (ředitel Chlup učil první třídu), ale i mimo zařízení.
Zajištění provozu ústavu bylo zpočátku svízelné, proto měla Kociánka malé hospodářství - slepice, krůty, kozy, vepře i kravičku.
Život chovanců se hned od počátku řídil denním programem, který začínal v 6.30 budíčkem, následovala snídaně, dopolední svačina, oběd, opět svačina a večeře (skladba jídelníčku se opakovala každý týden).
Po 20. hodině nastal čas přípravy ke spánku. Kázeň byla vyžadována velmi přísně, chovanci museli dodržovat stanovený program, byly prováděny kontroly, na jejich čistotu a mytí dohlížela pravidelná služba i po 23. hodině.
Mezi různými kroužky, které chovanci navštěvovali, měl nejstarší tradici pěvecký kroužek, který ve svých počátcích vedl ředitel ústavu společně s manželkou.
Kociánka se proslavila i vznikem divadla „Hastrman“, s jehož představeními chovanci vystupovali v brněnských i mimobrněnských divadlech.

V zámeckém parku Kociánky se pravidelně konaly oblíbené lidové slavnosti, tzv. Poutě mrzáků - chovanci zde prodávali vlastní výrobky, a tak vylepšovali finanční situaci ústavu. Důležitou roli v celém životě a chodu ústavu měla „Dětská samospráva“, které ředitel Chlup pozorně naslouchal.

poznámka

ÚSP KOCIÁNKA V LETECH 1945–1989:
- po druhé světové válce byl ústav 20. srpna 1945 znárodněn, a to i přes protesty Spolku - ten byl rozpuštěn a ústav dán pod přímou správu státu (došlo i ke změně jména na Zemský ústav tělesně vadných)
- v průběhu dalších čtyřiceti let byla Kociánka zařazena do soustavy ústavů sociální péče v Československu - v tomto období se rozšířila nabídka učebních oborů a také možnost studovat střední ekonomickou školu
- v roce 1952 vzniklo Dětské středisko Březejc u Velkého Meziříčí na Českomoravské vrchovině, které mělo původně sloužit ke školám v přírodě a k letním táborům - toto středisko je odloučeným pracovištěm ÚSP Kociánka (v roce 1980 v Březejci vznikla zvláštní škola a internát)
- v roce 1985 byla vytvořena nová koncepce rozvoje ústavu - snahou bylo zlepšit rehabilitaci, vztahy s rodinami chovanců a s pracovníky i pobyt v ústavu (tyto změny však byly povětšinou materiálního charakteru)
- rok 1989 znamenal zásadní legislativní úpravy a řešení ve vztahu k integraci tělesně postižených dětí a mládeže - od té doby byla dosažena řada změn i v oblasti rekonstrukce a stavby nových budov, které se v areálu Kociánky nachází.

obrazy