Adolf-Hitler-Platz - náměstí Adolfa Hitlera


katastr

Brno-město


odůvodnění

Adolf Hitler (1889-1945), německý nacistický ideolog, politik a státník.


poznámka

Název zrušen už 18. 3. 1939 údajně na osobní přání samotného Adolfa Hitlera.

Adolf Hitler se totiž zastavoval při své cestě vlakem z Prahy do Vídně i v Brně, které projel v dopoledních hodinách 17. 3. 1939 v otevřeném autě za doprovodu vojenské družiny od nádraží dnešní Rooseveltovou třídou na Moravské náměstí, pak Rašínovou ulicí na náměstí Svobody a odtud průvod zahnul Zámečnickou ulicí na Dominikánské náměstí k Nové radnici. Tam byl slavnostně přivítán četnými brněnskými Němci a představiteli německé části magistrátu..
Už den před jeho příjezdem, (o němž bylo předem Brno informováno), tedy 16. 3. 1939 k večeru, bylo však s okamžitou platností tehdejší německou částí městské správy Brna přejmenováno na jeho počest dnešní náměstí Svobody, (jímž měl podle plánu projíždět!) na "Adolf-Hitler-Platz" - "náměstí Adolfa Hitlera".
Sám Hitler však při onom průjezdu středem Brna a po shlédnutí budovy tehdejšího Německého domu, stojící v místech dnešního parku na Moravském náměstí, kolem něhož jel a který na něj tehdy silně zapůsobil, si naopak přál, aby po něm bylo pojmenováno právě toto náměstí s oním Německým domem a nikoliv ono náměstí Svobody.
To se stalo hned následujícího dne 18. 3. 1939: náměstí Svobody zůstalo jméno "Freiheits-Platz - náměstí Svobody" a až do konce II. světové války v roce 1945 se dnešní Moravské náměstí (tehdy nazývané "Lažanský-Platz - Kiosk - Lažanského náměstí - Kiosk") bylo přejmenováno na "Adolf-Hitler-Platz - náměstí Adolfa Hitlera".

Jednodenní přejmenování náměstí Svobody je v brněnském názvosloví zcela výjimečné a ojedinělé a nikdy už se nevyskytlo ani pro jiné pojmenování jakéhokoliv veřejného prostoru v Brně.


vznik ulice

17. 03. 1939


obrazy

osoby

Jaroslav Jan Caha
bydliště v době úmrtí (dnes náměstí Svobody) Pavel Meisel
poslední bydliště před deportací, dnes nám. Svobody


Fl


Aktualizováno: 01. 12. 2023