Palác Padowetz
Hotel "U císaře rakouského" L. Padowetze
Bašty 2/413
Brno-město
Hotel dal postavit v roce 1839 statkář Lorenz Padowetz jako ubytovací zařízení pro hosty, kteří přijeli do Brna z Vídně parní železnicí otevřenou v roce 1838.
Až do roku 1939 byla spolumajitelkou hotelové budovy v Brně, Masarykova č. 34 a Bašty č. 2 Albina Padowetz z 56 % a zbývajících 44 % patřilo rodině von Leddihn z Vídně. Po smrti Albiny Padowetz v roce 1939 koupila její spoluvlastnický podíl Spořitelna města Brna, která později od rodiny von Leddihn odkoupila dalších 10 % z jejich podílu.
V roce 1940 získal koncesi k provozu podniků Padowetz Němec Rudolf Mesner, zpočátku jen jako Treuhänder. Provoz probíhal takto:
- Hotelovou živnost provozovala Spořitelna města Brna na účet svůj a spoluvlastníků, avšak na koncesi Rudolfa Mesnera, který za to pobíral požitky jako ředitel hotelu.
- Kavárnu měl v nájmu Alois Musil, od 1. 10. 1940 se provozu vzdal. Od 1. října byla kavárna provozována na jméno Rudolfa Mesnera, ale na účet Aloise Šinkory, nájemce restaurace v hotelu Padowetz. Mesner za to dostával úplatu 2 000 korun měsíčně. Kavárenský inventář patřil Aloisi Šinkorovi, který jej odkoupil od Mesnera a ten předtím od Aloise Musila.
- Restaurační koncesi propachtoval Mesner Aloisi Šinkorovi, kterému již z dřívější doby patřilo restaurační zařízení v hotelu Padowetz.
Po osvobození Brna zabralo hotel a kavárnu repatriační středisko ministerstva sociální péče a omezilo provoz restaurace Šinkorovy jen pro účely repatriace. Provoz kavárny ve prospěch národní správy fy Rudolf Mesner uvolnilo repatriační středisko dne 1. 12. 1945.
Dnem 1. 4. 1946 uvolnilo repatriační středisko hotel Padovec (po válce užíván název v počeštěné podobě -Menš) a jeho provoz převzala Spořitelna města Brna s koncesním krytím národní správy fy Rudolf Mesner. Avšak již 21. 10. 1946 zabrala dislokační komise ZNV hotel pro účely ONV Brno-venkov. Hotelové zařízení bylo exekučně vystěhováno do skladiště v téže budově a na jaře 1948 Spořitelna města Brna toto zařízení rozprodala.Tím hotel Padovec zanikl a rovněž hotelovou koncesi národní správy fy Mesner lze považovat za zaniklou.
Do majetku a podniku Němce Rudolfa Mesnera byla po válce dosazena národní správa, kterou obdržel Bedřich Válek, restauratér z Brna, Merhautova č. 71. Tato národní správa se omezovala prakticky jen na koncesi, protože podnikový majetek Rudolf Mesner neměl. Do provozu nájmu restaurace Aloise Šinkory byla v lednu 1946 dosazena národní správa, kterou obdržel Antonín Parolek, dosavadní vrchní číšník v Šinkorově restauraci.
Již v roce 1945 utvořili zaměstnanci všech podniků hotelu Padovec zaměstnanecké družstvo, které bylo dne 26. 9. 1945 pod čj. 1893/45 zapsáno do družstevního rejstříku u krajského soudu civilního v Brně pod firmou „První zaměstnanecké družstvo hotelových restauračních a kavárenských podniků v Brně zapsané společenstvo s ručením obmezeným“.
(Za informace zde uvedené děkujeme panu dr. Hubertovi Valáškovi.)
Vybudování parku na Františkově, zboření vnější a později i vnitřní Židovské brány a stavba nové brány Ferdinandovy v roce 1835 a konečně zřízení blízkého prvního nádraží v letech 1837–1839 totiž nebývale zhodnotilo význam této části Brna a zahájilo prudký stavební rozvoj v této oblasti. (Kromě Padowetzova hotelu zde byly téměř současně s ním postaveny další čtyři luxusní domy významných stavebníků - vlastní dům stavitele Josefa Jakoba, Bašty č. 4; dům Hedviky Rohrerové, č. 6 a dům továrníka Karla Offermanna, č. 8, všechny z let 1839–1840.)
Nejvýstavnější z těchto novostaveb je nárožní hotel, jehož sedmnáctiosému hlavnímu průčelí dominuje nárožní balkon a především hlavní vstupní portál. Objekt představuje kombinaci pozdně klasicistního palácového řešení s romantizujícími prvky, jejichž bohatý štukový dekor kontrastuje se strohým "kasárenským" stylem sousedních činžáků. Tento kontrast je vystupňován ještě i osovou partií trojčlenného hlavního vstupu - vjezdu, traktovaného kamennými iónskými sloupy a korunovaného figurální sochařskou výzdobou. Součástí hotelu byla také zahradní restaurace, v níž stával oktogonální pavilon.
Zatímco u ostatních objektů v ulici Bašty je nepochybné autorství předního brněnského stavitele J. Jakoba (1789–?), na projektu hotelu se s velkou pravděpodobností zásadně podílel Josef Seifert, který je také autorem urbanistického řešení území v okolí ulice Bašty (1838), tj. komunikační rampy, spojující tuto část města s Františkovem.
Patrně před polovinou 60. let 19. století, když byla zbořena Ferdinandova brána, nadstavil někdejší salmovský stavitel z Blanska Heinrich Jirků (Girku) hotel o čtvrté patro, přičemž využil původní výzdobu. Pro téhož stavebníka vystavěl v roce 1867 ještě i nedaleký, dnes zbořený velký nájemný dům (Nádražní 2, 4).
Nechana Dworkina
v hotelu bydlela
Amalie Padowetz
majitelka hotelu po smrti manžela
Laurenz Andreas Patritius Padowetz
majitel hotelu
San Sio Nin
v roce 1944 v tomto domě bydlela
Joseph Seifert
pravděpodobný autor projektu
další významné osoby (1)...
15. 5. 1945
Výzva k pomoci vracejícím se vězňům
v hotelu byl výbor umístěn
6. 6. 1897
Automobil poprvé k vidění v Brně
před hotel přijel vůbec první automobil na území města Brna
3. 6. 1881
Založení německého veslařského klubu Brünner Ruderclub Bruna
zde došlo k rozhodnutí založit tento klub
Lk, Menš
Máte více informací?
Napište nám, prosím. Děkujeme.