Zadní žleby
záchranný výzkum
774
Zadní žleby
Medlánky
1964
Jindra Nekvasil, Archeologický ústav ČSAV v Brně
V době kdy byl zahájen výzkum, byla plocha staveniště v rozsahu 70 x 20 m srovnána buldozerem. Z vrchní strany, tj. ze severozápadního svahu, byla zemina nahrnuta na spodní stranu. Tak došlo k odstranění asi 50–60 cm zeminy. V profilech základů se však ukázalo, že původní povrch nebyl rovný, nýbrž silně zbrázděný a že byl také zasažen průkopy z druhé světové války.
748/77, Nálezová zpráva, Archiv ARÚ AV ČR Brno
1/64, 1964, Muzeum města Brna
Níže na svahu, pod vozovnou Dopravního podniku města Brna, byla na trati Zadní žleby zahájena výstavba haly Výzkumného ústavu energetického. Při výkopových pracích se přišlo na pravěké nálezy. Byl tedy zahájen záchranný výzkum, který přinesl informace o osídlení v mladší době kamenné (avšak střepy byly zaznamenány jenom v zásypech jam), zejména pak v období popelnicových polí a v době halštatské.
Z velatické fáze kultury středodunajských popelnicových polí (1 300–950/920 BC) pochází jedna jáma, avšak střepy v zásypech mladších jam mohou poukazovat na vyšší počet. Mnohem více objektů bylo zachyceno z podolské fáze středodunajských popelnicových polí (950/920–800 BC). Byly rozložené zejména v severní a severozápadní části plochy.
V době halštatské, v čase horákovské kultury (750–500 BC) byly objekty ve východní části plochy. Osídlení pak pokračovalo k severozápadu.
období popelnicových polí: 1 300 - 750 BC
horákovská kultura (2. pol. 7. stol. př.n.l.): 750 - 500 BC
Ostatní literatura
Studentský záznam
Máte více informací?
Napište nám, prosím. Děkujeme.