2006: Sanace brněnského podzemí - Blok 48 Solniční, Moravské náměstí, Joštova

Sanace brněnského podzemí - Blok 48 Solniční, Moravské náměstí, Joštova

archeologické lokality

Joštova
Moravské náměstí
Solniční

typ výzkumu

záchranný výzkum

číslo parcely

566, 776, 800

katastr

Brno-město

rok / datum výzkumu

2006

instituce

Archaia Brno o.p.s.

nálezová zpráva

43/06, 2006, Brno, sanace podzemí, blok 47a, blok 48a., Archiv Archaia Brno o.p.s.

popis

V souvislosti s projektem „Sanace brněnského podzemí“ bylo sledováno a dokumentováno 7 průzkumných sond.

Joštova ulice. Sonda A1 ve vozovce v Joštově ulici před Moravským náměstím 6 zachytila ve východní stěně v hloubce 0,50 m od povrchu (v 222,32 m n. m.) geologické podloží, historické nadloží bylo již v minulosti odstraněno. Do geologických vrstev byl zahlouben výkop pro cihlový zaklenutý kanál, který byl dosud funkční. Kanál může být nejvýše barokního stáří, mnohem spíše však pochází až z 19. století. Díky výzkumu A53/2006 (rekonstrukci Moravského náměstí) se podařilo dodatečně zjistit, že se tento kanál stáčí před budovou Nejvyššího správního soudu k jihu a je patrně spádištěm zaústěn do starší kanalizační štoly, vyklízené v rámci bloku 47.

Moravské náměstí. Sonda B1 ve vozovce před Moravským náměstím 6 zachytila pravděpodobně severní okraj rozměrného výkopu, patrně totožného s výkopy exploatačních jam v sondách B2 a B3. Horní část zásypů může svědčit o komunikačním využití prostoru po zániku hliníku někdy ve 14.–15. století. V hloubce 4,60 m od povrchu (ten v 222,92 m n. m.) byl zachycen povrch pohřbeného půdního horizontu a v 5,10 m se ustálila hladina spodní vody.
V sondě B2 před Moravským náměstím 6 se nacházel archeologický terén již v 0,30 m pod povrchem (ten 219,95 m n. m.). V horní partii výkopu byla zjištěna pravděpodobně vápenná jáma, která porušovala zásypy vrcholně středověkého hliníku a planýrky komunikačního charakteru. Zmíněný hliník mohl být podle keramiky v zásypu zplanýrován již v průběhu 13. století. Ve východní části sondy byl zjištěn objekt s částečně propálenou stěnou. V hloubce 3,80–3,95 od povrchu byl dokumentován zvlněný povrch druhotně přemístěného přeplaveného téglu. Ten pozvolna přecházel cca v úrovni 4,15 m do 0,32 m mocného světle hnědého půdního sedimentu, jenž pozvolna přecházel v úrovni 5,20 m ve zvodnělý písek. Hladina spodní vody se ustálila cca 5,30 m pod povrchem.
Situace v sondě B3, situované rovněž ve vozovce před Moravským náměstím 6, odhalila nepravidelnou rozměrnou exploatační jámu – hliník, zasypaný jednorázově převážně přemístěným geologickým podložím. Tento hliník snad můžeme ztotožnit s výše zmíněnou exploatační jamou v sondách B1 a B2. Zhruba ve 4,30 m od povrchu sondy byl dokumentován povrch pohřbeného půdního horizontu.
V sondě B4 na parkovišti před Moravským náměstím 1a (Moravskou galerií) v hloubce 0,20–0,30 m od povrchu bylo zachyceno novověké smíšené zdivo, které by mohlo být pozůstatkem kruhového základu kašny postavené v roce 1860.

Solniční ulice. V sondě C1 ve vozovce před Solniční 1 byl zachycen zbytek planýrky či komunikační vrstvy na půdním typu. Do této situace bylo zahloubeno smíšené zdivo, interpretované jako koruna středověké parkánové hradby.
Sonda C2 ve vozovce před Solniční 2 porušila novověké zásypy z 19.– počátku 20. století, zaplňující snad stavební jámu současné zástavby, a drobnou cihlovou zídku, patrně vymezující chodník. Těžba byla zastavena kvůli funkčnímu plynovodu.