Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Brně Zábrdovicích
záchranný výzkum
Zábrdovice
1988
Muzeum města Brna
1/88, Krypta - farní kostel Zábrdovice, Muzeum města Brna
Areál premonstrátského kláštera v Brně – Zábrdovicích byl během své historie opakovaně přebudováván až do téměř úplného vymazání jeho původní středověké podoby. Na stavu klášterního komplexu se podepsaly zejména válečné akce 15. a 17. století, které vyústily v úplnou přestavbu kláštera včetně jeho hlavního kostela Nanebevzetí Panny Marie.
Původní značně poškozený chrám pocházející ze třetí čtvrtiny 13. století byl stržen a na jeho substrukci byl postaven mezi léty 1661-1669 nový monumentální dvojvěžový kostel projektovaný Giovannim Pietrem Tencallou. Postup při založení raně barokního kostela vzhledem ke starší zástavbě upřesnil archeologický výzkum z roku 2003. Při stavbě nového kostela byla založena v prostoru presbytáře zahloubená krypta. Hrobka byla budována jako běžně nepřístupná prostora určená primárně k pochovávání řeholníků řádu premonstrátů.
V kryptě byly po jejím dokončení uloženy kosterní pozůstatky nalezené při bourání starého ambitu a také zde proběhly pohřby těch členů klášterní komunity, kteří zemřeli během stavby a byli provizorně pochováni v druhém klášterním kostele zasvěceném sv. Kunhutě. Pohřbívání do krypty bylo ukončeno zrušením kláštera v roce 1784. V témže roce byl zrušen také hřbitov u kostela sv. Kunhuty a založen nový v místech dnešní základní školy na Vranovské ulici, který sloužil zábrdovické farnosti až do roku 1854. Tehdy byl z kapacitních důvodů přesunut o několik set metrů dále na nároží Lesnické a Jugoslávské ulice v Černých polích a roku 1883 definitivně zrušen v souvislosti se zřízením Ústředního hřbitova.
Krypta je 17 m dlouhá, 4 m široká, 160-180 cm vysoká s omítnutou valenou klenbou. Při otevření v roce 1988 bylo zřejmé, že krypta byla nejméně jednou zalita vodou, která dle stop na stěnách vystoupala do výše 120-140 cm. I v době otevření nebyla krypta zcela suchá a dno podzemní prostory bylo pokryté nevyschlým bahnem ztěžující průzkum, který byl možný jen ve speciálních igelitových návlecích. Pravděpodobně opakované záplavy pocházely od nepříliš vzdáleného koryta řeky Svitavy původně meandrujícího kolem zábrdovického klášterního komplexu, zregulovaného a napřímeného do dnešního stavu v letech 1847-1850. Problémy s vlhkostí byly zmiňovány i u stavby původního středověkého kostela . Kosterní pozůstatky pocházely dle zběžného ohledání Josefa Korbičky asi z 60 jedinců. Celé kostry nebyly dochovány většinou v anatomické poloze, ale jejich části byly rozplaveny, promíchány a zality vrstvou bahna. Uložení kompletněji dochovaných jedinců ukazovalo na skutečnost, že původně byly jednotlivé pohřby seřazeny vedle sebe hlavou ke stěně a dolními končetinami ke středu sklepení. Postkraniální skelety i lebky byly často v pokročilém stádiu rozpadu a větší kosti jevily známky napadení plísněmi, což se projevovalo pórovitým zdrsnělým povrchem vyhloubených do větších mapových okrsků. Dle kompletního dochování chrupu byl asi u 40 lebek konstatován mladší věk, zbytek pohřbené populace se dle viditelného obroušení zubů dožil spíše vyššího věku. U některých jedinců chyběly v chrupu jednotlivé zuby v dokonale zhojených a vyhlazených zubních mezerách. V žádném případě nebyly zjištěny prokazatelné zubní výplně či jiné pevné protetické náhrady. Na skeletech nebyly pozorovány známky mechanického poškození, traumat, například zlomenin a ani se zde nevyskytly jiné patologické stavy odkazující na prodělaná onemocnění.
Nalezen byl pouze oválný bronzový štítek bez nápisu o velikosti 18 x 9 cm a na několika místech se dochovaly rozplavené fragmenty rakví zdobené řezbou.
středověk - novověk
článek v odborném periodiku "Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Brně-Zábrdovicích" "Ke stavebnímu založení kostela Nanebevzetí Panny Marie v Brně – Zábrdovicích. " článek ve sborníku nebo kapitola v knize "Průzkum krypty kostela Nanebevzetí Panny Marie v Brně-Zábrdovicích v roce 1988"
Hromádková
Máte více informací?
Napište nám, prosím. Děkujeme.