Kamenice - Univerzitní kampus MU, stavba AVVA
záchranný výzkum
Bohunice
2007-2008
ÚAPP Brno
Sledované plochy byly značně poznamenány dřívější stavební činností (zejména se jednalo o různé mocné recentní navážky a vyrovnávky terénu, popřípadě inženýrské sítě a pozůstatky podzemních konstrukcí odstraněných budov), přesto se podařilo na několika místech, kde bylo dosaženo neporušeného původního terénu, odkrýt celkem 86 sídlištních objektů.
3/10, 2010, Brno-Bohunice 2007-2008, ulice Kamenice, archiv ÚAPP Brno
Během další etapy výstavby Akademického výukového a výzkumného areálu Univerzitního kampusu Masarykovy univerzity se podařilo odkrýt 86 zahloubených objektů, které představují severovýchodní pokračování známé polykulturní lokality. Naprostá většina prozkoumaných objektů náležela kultuře s moravskou malovanou keramikou.
Pozornost si zaslouží především tři nevelké výkopy pravidelného obdélníkového půdorysu s rovným dnem, v jednom případě opatřeným poblíž středů kratších stran dvěma protilehlými kůlovými jámami. Podobné objekty bývají označovány za základy chat s podlahou částečně zapuštěnou pod úroveň terénu (tzv. polozemnice), u nichž ovšem vzhledem k malým rozměrům není jasné, zda se skutečně jedná o obytné domy, či spíše o stavby jiného, například hospodářského významu.
Nápadně velké množství úštěpů, hrubě opracovaných polotovarů, výrobního odpadu, ale i kusů suroviny nalezené ve výplních řady jam poměrně přesvědčivě dokládá místní výrobu kamenné broušené industrie, k níž byla využívána zejména zelená břidlice. Starší komponenta kultury s lineární keramikou, která zcela převládala na zkoumaných plochách v západní části, respektive jihozápadního sousedství, se zde projevila jen ve formě intruzí ojedinělých zlomků keramických nádob. Osamocený patinovaný úštěp, získaný z mladoneolitické kulturní vrstvy, obdobně nepřímo dokládá asi krátkodobou lidskou přítomnost na lokalitě již ve starší době kamenné. Zcela nově byla doložena sídlištní aktivita nositelů kultury se zvoncovitými poháry (rozsáhlý hliník).
U jiných dvou objektů dovoluje keramický inventář jen rámcové zařazení do eneolitu. Další, dosud nezaznamenanou složku tvoří kůlová jáma a především jednoprostorová chata čtvercového půdorysu s podlahou částečně zapuštěnou pod úroveň terénu a kamennou pecí v severním rohu, které byly umístěny nedaleko od sebe v severní třetině sledované plochy. Nepočetné zlomky keramických nádob je řadí do časně slovanského období. Poslední lidské aktivity, pomineme-li recentní záležitosti, spadají do závěru 2. světové války,
paleolit neurčený (800 000 – 8 000 př. současností)
kultura s lineární keramikou (5 700 - 5 100 př. Kr.)
kultura s moravskou malovanou keramikou I (4 800 - 4 000 př. Kr.)
kultura zvoncovitých pohárů (2 500 - 2 000 př. Kr.)
eneolit neurčený (4 400 - 2 200/2 000 př. Kr.)
časně slovanské období (550–650)
novověk (1 500 - současnost)
ÚAPP Brno Inv. č: 187/07-101/1 až 187/07-324/1
Gei
Máte více informací?
Napište nám, prosím. Děkujeme.