česká

Se změnou správy Národního divadla (zejména nástup Karla Kovařovice v roce 1900) se jeho postavení v opeře zhoršilo. Sám neuváženě dával a zase odvolával výpovědi, trpěl hlasovými indispozicemi a na čas musel zpěvu zanechat. V roce 1909 začal vyučovat ve vlastní operní škole v Praze. V říjnu 1911 požádal o dovolenou na pětiměsíční koncertní turné po Americe. Nebyla mu však povolena a Pták rozvázal s divadlem smlouvu.
Americký zájezd, plánovaný původně s basistou E. Aschenbrennerem, nebyl organizačně připraven a skončil fiaskem. Pták se snažil v Americe proniknout v samostatných scénách a výstupech z oper (zpívaných v kostýmech), avšak vedle něho museli v nich účinkovat místní ochotníci a efektní scény (např. soubojová scéna z Čajkovského Eugena Oněgina) dostávaly často spíše nezáměrný kabaretní ráz.
Po dvou letech se vrátil roku 1915 do Plzně, kde z existenčních důvodů pracoval dočasně jako úředník ve Škodových závodech. Vedl v té době také místní pěvecký sbor Hřímalý.

Obchodní akademie v Praze,
soukromé studium zpěvu u Františka Pivody

cestující divadelní společnosti,
1890–1891 Národní divadlo v Brně se Švandovým souborem (operní zpěvák),
1891–1892 divadelní společnost Elišky Zöllnerové a Švandova Aréna na Smíchově,
1892–1893 Pištěkova divadelní společnost v Plzni,
1893–1896 Národní divadlo v Brně s Pištěkovým souborem (operní a operetní zpěvák),
1896–1911 Národní divadlo v Praze (zpěvák opery),
1911–1913 koncertní turné po USA,
1915 Škodovy závody v Plzni (úředník)

pohřben Praha 10-Vinohrady, Vinohradský hřbitov, oddíl 4, hrob č. 124

Karel Kovařovic
umělecké neshody v Národním divadle v Praze

Marie Ptáková (Bursová)

Dalibor Pták
Zdeněk Pták
Milada Jedličková (Ptáková)

Bohumil Pták v archivu NdB

MŠ,hub