česká

Rakousko-Uhersko, ČSR

jeden z nejbližších spolupracovníků prezidenta T. G. Masaryka a Ed. Beneše

Brno:
- Úvoz 52 (1908–1910) poté Úvoz č. 31 (1911–1912)
- Sokolská 8 (1913–1919)

Praha-Vinohrady, Kladská 3 (1920)

4 třídy Slovanského gymnázia v Olomouci (1892–1896),
obchodní akademie v Prostějově (1896–1900),
Univerzita Karlova Praha (1900–1904),
Exportní akademie ve Vídni (1904–1906),
profesní zkoušky vykonal v roce 1907

1906–1907 učitel na obchodní akademii v Praze,
1907–1908 profesor české obchodní akademie v Chrudimi,
1908–1914 profesor c.k. české obchodní akademie v Brně, Giskrova 38, dnes Kounicova 14, (budova školy zničena při leteckém náletu na Brno 20. 11. 1944, na jejím místě dnes poválečná novostavba)
1914–1919 účastník I. světové války (15. 7. 1917 – 12. 6. 1919 člen čs. legií),
1920–1939 státní zaměstnanec v Praze na ministerstvu obchodu, od roku 1922 jako pracovník národohospodářské sekce ministerstva zahraničních věcí v Praze (konsul v Liverpoolu, generální konsul v Montrealu, ministr resident na velvyslanectví v Kanadě a Mexiku, v letech 1935–1939 generální konsul v Sydney v Austrálii s přidělením i na Novém Zélandě),
v roce 1939 odchod do penze

po návratu z ciziny byl nějaký čas starostou Hanácké obce v Praze

Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 58, hrob č. 233

František Květoň byl synem Josefa Květoně (1844–1927), rolníka v Bílsku u Litovle a jeho manželky Františky, roz. Korhoňové (1852–1914), dcery Tomáše Korhoně z Bílska.
Měl bratra Josefa (1875–1940) a čtyři sestry Annu (1877–1967), Žofii (1878–1974), Františku (1883–1936) a Růženu (1886–1920) (dle Zápisků z deníku Marie Květoňové zveřejněných se souhlasem rodiny Květoňů, Dubčany 21).

První světová válka ho zastihla v červenci 1914 na sjezdu profesorů obchodních škol v Barceloně ve Španělsku, kam byl vyslán ministerstvem školství ČSR. Internován jako cizinec civilista v různých táborech.
Ve Francii se přihlásil dne 15. 7. 1917 do legií. Do čs. legie ve Francii zařazen 5. 11. 1918, 23. pěší pluk, vojín. Konec v legiích 12. 6. 1919, poslední útvar: 23. pěší pluk, poslední hodnost: četař. Po válce demobilizován.
Za okupace 1939–1945 člen ilegální skupiny vedené od roku 1942 plk. generálního štábu Kvapilem z Obectova. Podporoval partyzány a rodiny vězňů v koncentračních táborech.
(Zápisky z deníku Marie Květoňové, zveřejněno se souhlasem rodiny Květoňů, Dubčany 21)
Byl třikrát ženat, třetí manželka zatím neznámého jména (sňatek kolem roku 1920?).

zobrazit

Edvard Beneš
Tomáš Garrigue Masaryk

Klára Květoňová (Stibralová (Štibralová))
sňatek: 9. 2. 1907, Praha
(první manželka) Kamila Květoňová (Svatošová)
sňatek: 6. 7. 1912, Brno (manželství rozvedeno v roce 1919)
(druhá manželka)

Miroslav Květoň

Úvoz
bydliště

Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
středoškolský profesor, válka a odboj 1914–1919; legionář francouzský; místo posledního odpočinku

mapa

Menš, Fl