česká

Rakousko-Uhersko, ČSR

sestřelen omylem britským stíhačem při návratu z náletu na Cherbourg

Přerov

obchodní akademie v Přerově

jeho jméno je uvedeno na pamětní desce obchodní akademie v Přerově a na pomníku letců na třídě gen. Janouška v Přerově

městský hřbitov v Hulíně

ulice Lančíkových v Přerově

Po odchodu do zahraničí na přelomu let 1939/1940 přešel přes Slovensko, Maďarsko a Jugoslávii do Francie, kde vstoupil v Agde do zahraniční armády. Dne 8. 3. 1940 na velitelství čs. jednotek v Agde předal materiály (šifrovací klíč a seznam vlnových délek dvou vysílaček), které po něm poslali přerovští odbojáři, kteří se pokoušeli vytvořit podmínky pro navázání radiového spojení se zahraničím.
Později Jaroslav Lančík přešel do Anglie a stal se příslušníkem 311. čs. bombardovací perutě. V jejích řadách zahynul v hodnosti četaře, při osudném letu byl zadním střelcem.
Posádku sestřeleného letounu dále tvořili: četař Adolf Dolejš (*17. 6. 1915) (telegrafista), poručík letectva Richard Hapala (*13. 9. 1918) (navigátor), rotmistr Oldřich Helma (*11. 1. 1916) (první pilot), četař Jaroslav Petrucha (*27. 4. 1920) (přední střelec) a rotmistr Antonín Plocek (*11. 4. 1912) (druhý pilot).
Bombardér Welington Mk. IC R1516 (KX-U) byl při návratu poškozen a opozdil se, když dosáhl anglického břehu, sestřelila jej britská noční stihačka. Při pádu letadlo vybuchlo a letci uhořeli. Otec syna poznal před smutečním obřadem, se svolením britských leteckých úřadů jej nechal v krematoriu v Southemptonu zpopelnit a popel si nechal u sebe až do konce války. Po otcově smrti byl popel syna uložen do rodinného hrobu na hřbitově v Hulíně.

zobrazit

Věra Dvořáková
teta Richard Hapala
společně zemřeli Jan Polách
spolupráce v odboji

František Lančík
Hermína Lančíková (Dvořáková)

Eva Lančíková (Lančíková)

Menš