P. Jakub Rabušic, SJ

* 27.1.1905 Stará Břeclav – † 13.2.1981 Brno


jezuita, římskokatolický kněz


vzdělání

v roce 1917 začal studovat v novém řádovém gymnáziu na Velehradě,
7. 9. 1922 vstoupil do noviciátu Tovaryšstva Ježíšova, který byl tehdy pro československou viceprovincii v Trnavě,
v roce 1924 složil své první řeholní sliby a dva roky pokračoval v gymnaziálních studiích na Velehradě (poslední rok studoval na arcibiskupském gymnáziu v Praze-Bubenči),
1927–1930 studium filozofie v Egenhovenu u Lovaně v Belgii,
v roce 1930 poslán na studia teologie do Innsbrucku, tam 26. 7. 1933 vysvěcen na kněze,
v roce 1934 po návratu z Rakouska začal studovat na pražské univerzitě češtinu a němčinu


zaměstnání

1940–1941 vyučoval němčinu v Praze -Bubenči,
1940–1941 probace v Benešově u Prahy,
v roce 1942 vyučoval němčinu do konce školního roku (do zrušení gymnázia na Velehradě),
září 1942 – březen 1943 provisor farnosti Jankovice (u Velehradu),
květen – červen 1943 katecheta v Bystřici u Benešova, odtud odvezen gestapem do Zásmuk,
po propuštění z internace v říjnu 1943 spirituál kněžského semináře v Brně,
v roce 1944 se vrátil na Velehrad, vypomáhal v okolních farnostech,
od roku 1945 profesor češtiny a ruštiny na opět otevřeném arcibiskupském gymnáziu v Praze-Dejvicích,
v roce 1947 pražské gymnázium převedeno do Bohosudova, tam dál vyučoval češtinu a ruštinu,
v 50. letech tamtéž v pracovním táboře, pokračoval v manuální práci i v dalších lágrech: Osek Želiv, Králíky,
31. 12. 1960 byl lágr v Králíkách zrušen, P. Rabušic se nastěhoval k bratrovi do Brna, našel si zaměstnání jako mazač tramvají u Dopravního podniku v Brně ve vozovně v Králově Poli,
v roce 1966 po odchodu do důchodu kaplan v kostele sv. Cyrila a Metoděje v Brně-Židenicích


hrob

Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96 (areál milosrdných sester sv. Františka), skup. 57, hrob č. 271–283


poznámky

Vzdělaný P. Rabušic se stal u dělníků ve vozovně oblíbeným panem profesorem.
Později si našel podnájem v Brně-Židenicích. Od 14. března 1961 měl povoleny tiché mše v kostele bez účasti věřících.
Když P. Rabušic odešel do důchodu, podařilo se P. Baťkovi získat pro P. Rabušice od 12. 5. 1966 výpomocný souhlas pro židenickou farnost. Tak se P. Rabušic stal židenickým „kaplanem“ a vypomáhal ve všech funkcích.
S přibývajícím věkem začal mít zdravotní potíže a nemoci jej trápily stále více.



osoby

František Xaver Baťka
získal P. Rabušicovi souhlas k výpomocné duchovní činnosti


stavby

Kostel sv. Cyrila a Metoděje
Gajdošova 99/2684
místo jeho působení v duchovní správě po odchodu do důchodu
Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
jezuita, římskokatolický kněz; místo posledního odpočinku


Ma


Aktualizováno: 03. 01. 2018