divizní generál Ing. Vojtěch Boris Luža
* 26.3.1891 Uherský Brod (okres Uherské Hradiště) † 2.10.1944 Hříště u Přibyslavi
válka a odboj 1914–1919, legionář srbský; legionář ruský; válka a odboj 1938–1945; oběti okupace, Obrana národa, Rada tří; zemský vojenský velitel na Moravě a ve Slezsku (od listopadu 1937)
česká
Rakousko-Uhersko, ČSR
zastřelen protektorátními četníky
Brno, Wurmova 4
čestné občanství města Brna in memoriam (30. zasedání Zastupitelstva města Brna dne 6. 12. 2005)
česká vyšší reálka v Uherském Brodu (30. 8. 1909 maturita),
1909–1914 České vysoké učení technické v Brně - elektroinženýrství (studium nedokončil, protože vypukla válka)
titul Ing. in memoriam (18. 8. 1945)
srbská Zlatá medaile „Za chrabrost“ Miloš Obilič (dekret č. 4431),
ruský Řád sv. Anny 3. stupně s meči a stuhou (dekret č. 1115),
ruský Řád sv. Vladimíra 4. stupně s meči a stuhou,
francouzský Válečný kříž s palmou (dekret č. 1155),
italský řád La croce de merito di guerra (dekret č. 1483),
Čsl. revoluční medaile (dekret č. 52),
Čsl. válečný kříž 1914–1918 (dekret č. 795),
francouzský kříž Čestné legie (dekret č. 26.904/1921),
Důstojnický kříž Čestné legie (dekret č. 40.363),
Spojenecká medaile Vítězství (dekret č. 1318),
Štefánikův řád Sokol (dekret č. 175),
Rumunský válečný kříž (dekret č. 1744/1918),
polský řád Polonia Restituta 3. stupně,
srbský Řád sv. Sávy 3. stupně (dekret č. 35.688/4682),
srbský řád Bílého orla, 4. stupeň (dekret č. 15.113),
srbská Uspomenica za rat 1914/18,
komandérský kříž Rumunské hvězdy (dekret č. 30.289),
jugoslávský řád Koruny II. třídy (diplom č. 3177/4 ze dne 19. 9. 1936),
Československý válečný kříž 1939 in memoriam,
Řád Milana Rastislava Štefánika II. třídy in memoriam (8. 5. 1992),
Záslužný kříž ministra obrany ČR II. stupně in memoriam (22. 6. 2004),
Řád Bílého lva vojenské skupiny I. třídy in memoriam (28. 10. 2022)
armádní generál in memoriam (1946, s účinností a pořadím od 1. 5. 1944),
v Uherském Brodě je ulice „Bratří Lužů“ na počest Vojtěcha Borise a jeho bratra Bohuslava,
Lužovo jméno je uvedeno také na pamětní desce na budově radnice v Uherském Brodě,
na škole v obci Javůrek, kde se také generál Luža ukrýval, se nachází pamětní deska od ak. sochaře Jana Třísky,
další pamětní deska věnovaná V. B. Lužovi je v obci Hříště, kde tragicky zahynul,
jeho jméno je uvedeno na tzv. Velkých schodech (historické dominantě města propojující centrum Uherského Brodu s vlakovým nádražím),
jeho jméno se nachází na pomníku před evangelickou farou v obci Telecí
voják z povolání,
od 3. 8. 1939 zástupce přednosty technické služby Zemského úřadu
T. J. Sokol Olomouc,
Brno (župa Jana Máchala, Sokol Brno I)
Vojtěch Luža dne 3. 8. 1914 prezentován jako jednoroční dobrovolník u c. k. pěšího pluku č. 35 v Plzni, absolvoval školu pro důstojníky pěchoty v záloze, 14. 11. 1914 odešel jako velitel čety na ruskou frontu. Zajat: 30. 8. 1915, Malá Planča, v zajateckém táboře Veněv - Tulská gubernie do 19. 7. 1916, jméno Boris přijal při přestupu na pravoslavné náboženství. Zde se 11. 4. 1916 přihlásil do 1. srbské dobrovolnické divize, účastnil se bojů v Dobrudži, na vlastní žádost přešel 16. 1. 1917 do čs. legií, zařazen ke 2. čs. střeleckému pluku, u tohoto útvaru sloužil až do návratu do ČSR 22. 4. 1920 v hodnosti podplukovníka ruských legií. Účastnil se bitvy u Zborova, bojů u Marjanovky, Kazaně, Čeljabinsku a na dalších místech, návrat 19. lodním transportem na lodi "Madawaska" (vojenská dráha podrobně popsána v publikaci Stehlík–Lach).
V databázi www.vuapraha.army.cz je uveden konec v legiích 1. 5. 1920, poslední útvar: 2. střelecký pluk, poslední hodnost: praporčík.
Od 30. 11. 1937 Zemským vojenským velitelem v Brně, funkci vykonával až do likvidace čs. armády v létě 1939. Dne 30. 6. 1939 propuštěn ze svazku čs. branné moci v hodnosti divizního generála, dnem 3. 8. 1939 zařazen k Zemskému úřadu v Brně, od 1. 12. 1939 do 31. 3. 1941 zaměstnán jako zástupce zemského přednosty technické služby pro Moravu, poté odešel na vlastní žádost do výslužby.
Od počátku okupace zapojen do odboje (Obrana národa Luža, R 3), spolupracoval s divizním generálem Ing. Aloisem Eliášem, den po jeho zatčení odešel 29. 9. 1941 do ilegality. V ilegalitě se mimo jiné ukrýval v obci Javůrek u řídícího učitele Karla Nováka. Od října 1942 spolupracoval s kapitánem generálního štábu Josefem Robotkou a kapitánem generálního štábu Karlem Štainerem-Veselým a profesorem Josefem Grňou (společně vybudovali na troskách odbojových organizací Obrana národa a Petiční výbor Věrni zůstaneme novou organizaci, nazvanou Rada Tří. V ní se stal Luža vojenským velitelem).
Luža zastřelen protektorátními četníky v hostinci v obci Hřiště, jeho pobočník poručík Josef Koreš spáchal sebevraždu. Oba zpopelněni v Krematoriu města Brna, v protokolech uvedeni jen pod čísly. Podle sdělení Milady Lužové autorce medailonu pátrali po skončení války vojáci čs. armády zejména v Kohnově cihelně proti krematoriu, zda zde nebyly pohozeny schránky s popelem obou vlastenců, nepodařilo se je najít.
Sokolské prostředí poznal v Uherském Brodě, na VI. sletu v Praze v roce 1912 získal první cenu ve vzpírání břemen, v památné scéně „Marathon“ to byl on, kterého nesli jeho druhové jako vítěze na štítě. Za pobytu v Brně byl členem Sokola Brno I.
Lužova (Černá Pole)
Josef Babák
spolupráce v odboji
Eugene Gabriel Billaudeau
blízký přítel
Josef Grňa
společně vybudovali novou organizaci nazvanou Rada Tří
Rudolf Hanák
spolupráce v odboji
Bonifác Káňa
přítel
další osoby (9)...
Milada Lužová (Večeřová)
sňatek: 1921, Praha
Wurmova
bydliště
oběti 1. a 2. světové války
pomník: Bosonožské náměstí 0/01
oběti Sokola Brno I ve světových válkách
pamětní deska: Kounicova 20-22/01
V. B. Luža
pamětní deska: Kounicova 65/01
V. B. Luža
pamětní deska: Kounicova 65/03
uctění památky oběti okupace - V. B. Luža
jiná realizace: Wurmova 4/01
27. 6. 2016
Umístění dalších Kamenů zmizelých v Brně
22. 6. 2004
Slavnost předání vyznamenání in memoriam účastníkům protinacistického odboje v Kounicových kolejích
armádní generál (jeden z vyznamenaných)
6. 2. 2001
Vernisáž výstavy „Sylvestr Voda – první velitel vojenské posádky v Brně samostatné ČSR“
k jeho pamětní desce byla v rámci akce položena kytice
23. 11. 1947
Odhalení památníku TJ Sokol Brno I
oběti Sokola Brno I
16. 12. 1945
Vzpomínková tryzna obětem nacistické perzekuce z řad členů Tělocvičné jednoty Sokol Brno I
další události (1)...
Menš
Máte více informací?
Napište nám, prosím. Děkujeme.