česká

Rakousko-Uhersko

Objevitel štramberských paleolitických lokalit jeskyně Šipka, Čertova díra a hromadného hrobu asi dvaceti jedinců lovců mamutů v Předmostí (1894). V jeskyni Šipka nalezl v roce 1880 část spodní čelisti dítěte neandrtálského typu. Jeho objev byl prvním tohoto druhu na území Rakouska-Uherska.

záchvat mrtvice

Brno:
- Mühlgasse - Mlýnská 17 (?)
- Augustinergasse 11 (1915)

farní škola v Blansku,
1864 krátce v učení u zámečníka,
1865–1870 německá reálka v Brně,
1870–1872 tzv. inženýrská škola na německé technice v Brně,
vídeňská technika,
vídeňská univerzita (studia ukončil v roce 1877 státní profesorskou zkouškou z matematiky a deskriptivní geometrie pro české a německé střední školy),
studium jazyků (ovládal němčinu, francouzštinu, angličtinu a italštinu)

řád Františka Josefa I.,
čestný titul vládního rady (1915)

pamětní deska v jeskyni Šipce u Štramberka (1923),
pamětní deska na rodném domě v Blansku, čp. 115 (1937),
busta od akademického sochaře Bajáka v muzeu v Přerově

1870–1872 asistent kreslení a rýsování na městské vyšší reálce v Brně,
1874 suplující profesor na německé vyšší reálce v Jihlavě,
1875 přeložen do Znojma,
1878 středoškolský profesor na obecní německé reálce v Novém Jičíně,
1892–1915 ředitel reálky v Telči,
1915 jmenován přednostou geologicko-paleontologického oddělení Zemského musea v Brně

činný člen Matice moravské,
Akademický čtenářský slovanský spolek Zora,
od roku 1871 brněnský Sokol,
Přírodovědecký klub v Brně,
konzervátor Zemské musejní společnosti v Brně a Centrální komise pro ochranu památek ve Vídni

další organizace:
- Česká akademie pro vědy, slovesnost a umění v Praze
- Královská česká společnost nauk v Praze
- Muzeum slezských starožitností ve Vratislavi
- Moravská musejní společnost v Brně (4. 3. 1888 předsedal zakládající schůzi Musejního spolku)
- Vlastenecký musejní spolek v Olomouci
- zahraniční člen Archeologického sboru "Včela v Čáslavi, a Musejního spolku v Třebíči
- čestný člen mnoha místních spolků v Telči a okolí

Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 29, hrob č. 71–72

ulice v Telči - Podolí, Blansku a Brně

V posledním roce studia na brněnské reálce začal používat český pravopis ve svém jménu (dosud se psal Maschka).
V letech 1822–1884 byl jeho učitelem přírodopisu a fyziky Johann Mendel, Maška mu též pomáhal při pěstování hrachorů v klášterní zahradě, zůstali spolu v kontaktu i po ukončení studií. K psaní poznámek do svých zápisníků používal českého a především německého těsnopisu.
Již jako student pomáhal významnému krasovému badateli Jindřichu Wanklovi při jeho výkopech v terénu i odborných pracích doma.
Jako vědec evropského jména se účastnil řady vědeckých sjezdů a kongresů v celé Evropě. Vedl rozsáhlou korespondenci s evropskými badateli, zachovalo se přes 2200 dopisů v mnoha jazycích (dnes uloženo v AÚ AV ČR v Praze).
Celoživotní badatelskou aktivitou vytvořil soukromou sbírku, která obsahovala přes 200 000 předmětů, celkem 1909 jich koupilo dnešní Moravské zemské muzeum za čtyřicet tisíc korun.

Maškova (Černá Pole)

zobrazit

Gregor Mendel
učitel K. J. Mašky Klement Vepřek
K. J. Maška byl svědkem při sňatku Kl. Vepřeka Jindřich Wankel
K. J. Maška mu pomáhal při terénních výzkumech i odborných pracích doma

Berta Mašková (Múčková)
sňatek: 1881(?), Nový Jičín

Ludmila Mašková
Vanda Mašková
Otokar Maška
Jaroslav Maška
Lubomír Maška

Mühlgasse (Mlýnská)
bydliště Augustinergasse
bydliště v letech 1915-1916 (dnes Jaselská)

Městská vyšší reálka, Brno, Eliščina třída 2
asistent kreslení a rýsování v letech 1870–1872

významní představitelé antropologie a archeologie
pamětní deska: Pisárecká 5/01

Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
místo posledního odpočinku

mapa
moravská archeologie

1880-1946 Obřanské hradisko

Los