Jan Máša

* 24.6.1867 Tišnov (okres Brno-venkov) – † 27.2.1933 Brno


vrchní zemský zemědělský rada; I. náměstek starosty města Brna (zvolen v letech 1921, 1924 a 1926); starosta Národní jednoty pro Jiho-Západní Moravu v Brně, majitel a redaktor Jihlavských listů a Rolnického obzoru; vlastenec, který se ze všech sil snažil zabránit postupující masové germanizaci obyvatel Moravy; prosadil výstavbu státního letiště v Brně-Černovicích, zasadil se o vznik Brněnského radiožurnálu a především se zasadil o vybudování Brněnského výstaviště v Brně-Pisárkách


rodné jméno

Špaček


zajímavé okolnosti

V roce 1891 získal koncesi na vydávání vlastního týdeníku „Jihlavských listů", které založil na vlastní riziko a s vypůjčenou částkou 300 zlatých od Cyrilo-Metodějské záložny v Třešti na záruku uvědomělého rolníka Huberta Konečného z Popelína. Novinářskou kauci za něj složil Dr. Malát.
První číslo vyšlo 10. 12. 1892 a jedná se o skutečně historické datum, protože Jihlavské listy vycházejí dodnes. Z doby těžkých počátků jejich vydávání mu po odchodu do Brna zůstal dluh 20 000 zlatých, který ještě dlouho splácel ze skromného ročního služného 1 100 zlatých.


bydliště

Tišnov čp. 195 (rodný dům),
Jihlava, Velká Křížová 35 (v době sňatku),
Brno:
- Backhausgasse - Pekárenská 6
- Augustinská


čestný občan

města Tišnova, Dolních Kounic, Jundrova, Vranovic, Konice a Hranic


vzdělání

Reálné gymnázium v Brně,
tříleté studium právnické fakulty staroslavného c. k. vysokého učení Karlo-Ferdinandova-českého v Praze (složení 1. státní zkoušky ho opravňovalo používat titul JUC.)


vyznamenání a pocty

za brněnsko-italskou spolupráci byl vyznamenán řádem „Bílého kříže“ králem Viktorem Emanuelem III.,
za neúnavnou a systematicky promyšlenou práci v "Zemědělské radě pro markrabství moravské" v Brně mu byl v roce 1905 propůjčen "c. a k. Apoštolským veličenstvem" titul císařského rady


jiné pocty

poct a uznání se mu dostávalo již během života (obdržel řadu děkovných dopisů, čestných uznání, diplomů …),
když zemřel (přestože již nepracoval na brněnské radnici) město Brno mu vystrojilo slavnostní pohřeb - na rozloučení v areálu radnice, odkud vycházel smuteční průvod, bylo potřeba mít vstupenku, stejně tak i po roce na pietní akt v brněnském krematoriu spojený s odhalením busty Jana Máši od Františka Fabiánka na čestném hrobě),
v rámci Jubilejních oslav Tišnovska (půlstoletí kulturního a hospodářského rozvoje 1884–1934) pořádaných v Tišnově ve dnech 1.–15. 7. 1934 mu byla 6. 7. 1934, v Tišnově na rodném domě v Cáhlovské ulici, odhalena pamětní deska


dílo

- Momentky z války
- Osm let na hranici českomoravské
(vzpomínky a zážitky z jeho života vydané knižně)

a další desítky knih a brožur, stovky článků vydaných různými novinami a časopisy, velké množství článků publikovaných ve věstnících Národní jednoty, a mnoho set odborných a politických studií, úvah převážně se zemědělskou tématikou


zaměstnání

žurnalista, na počátku své profesní kariéry v Telči redaktor čtrnáctideníku Orla a Orlice a v Jihlavě majitel Jihlavských listů a Rolnického obzoru,
vrchní zemský zemědělský rada,
1. náměstek starosty města Brna (zvolen 1921, 1924, 1926)

dlouholetý starosta Národní jednoty pro Jihozápadní Moravu v Brně - práce pro Národní jednotu, resp. pomoc utiskovanému českému lidu se mu stala smyslem života a věnoval jí všechny své síly, čas a i značné vlastní finanční prostředky,
dal podnět k založení celé řady českých škol (mateřských, základních, středních, odborných), knihoven, čítáren...,
svou prací v Národní jednotě výrazně přispěl ke zhroucení a pádu německé nadvlády v celé řadě moravských měst a vesnic


politická orientace

lidová strana pokroková - moravská odnož mladočešství (po jejím rozpadu se stal jedním z vůdců Moravské národní demokracie)


odborné a zájmové organizace

dlouholetý starosta Národní jednoty pro Jihozápadní Moravu (1906–1933),
člen Národohospodářského ústavu při České akademii věd a umění v Praze,
člen Československé akademie zemědělské,
člen prezidia moravské odbočky Národní rady Československé,
místostarosta Svazu Národních Jednot a Matic,
tajemník Ústředního svazu českých hospodářských společenstev,
místopředseda Národně demokratické strany na Moravě

člen Klubu českých turistů - založil:
- Turistickou jednotu pro Moravu
- Turistické družstvo
- Spolek pro studentské feriální cestování
staral se o útulnu na Macoše; organizoval a vedl turistické výpravy, nejen v tuzemsku, ale i do zahraničí

společně s Jaroslavem Fenclem založil Moravskou cestovní kancelář a Dubrovnickou lázeňskou a hotelovou společnost,
podílel se na založení Cizineckého svazu pro Moravu,
dále byl spoluzakladatelem a místostarostou jihlavského Sokola,
První československý radioklub v Brně (zakládající člen, zvolen jedním z místopředsedů)


čestný hrob

Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, Čestná alej, skup. H5, hrob č. 399 (bronzovou portrétní bustu na náhrobku vytvořil sochař František Fabiánek v roce 1930, dnes se na místě nenachází); hrob vyřazen z ČH 22. 11. 1979 (protože jeho hrob měl statut čestný, další pohřbení nemohou být na pomníku zapsáni, i když fyzicky zde odpočívají - manželka a syn); mezi ČH vrácen 21. 9. 2009


pojmenováno

v areálu Dubrovnické lázeňské a hotelové společnosti byl na jeho památku pojmenován park „Mášův sad“,
loď Jan Máša - první loď, která zahájila plavbu na Vranovské přehradě (od 11. 7. 1934, po roce 1948 loď přejmenována na „Brno“, jezdila až do roku 1965)


poznámky

Byl synem chudého obuvníka z Tišnova. Jeho maminka po operaci v brněnské nemocnici oslepla a v roce 1882 zemřela. Aby nemusel platit školné, bylo mu jako nemajetnému studentu vystaveno vysvědčení chudoby.

Po nedokončeném studiu práv se stal v Telči redaktorem časopisů Orla a Orlice, později v Jihlavě založil vlastní Jihlavské listy a Rolnický obzor. Jako zemědělskému odborníkovi mu bylo nabídnuto v Brně v roce 1898 místo v „Zemědělské radě pro markrabství moravské". Za neúnavnou a promyšlenou práci, která povznesla zemědělství na Moravě na vyšší úroveň, mu byl v roce 1905 propůjčen „c. a k. Apoštolským veličenstvem" titul císařského rady. Již na Jihlavsku stál u zrodu řady hospodářských spolků, v Brně pak byl spoluzakladatelem dalších spolků, např. ovocnářského, chmelařského, drůbežářského atd.
Usiloval o vybudování svépomocných družstevních podniků - např. mlékáren. Zasedal v celé řadě poradních sborů, komisí a rad. I vídeňský centrální zeměd. orgán ho vysílal na různá jednání, na kterých vždy hájil zájmy českých zemědělců. Dal podnět k založení např. Zemědělského muzea a Vysoké školy zemědělské v Brně.

Po dobu války byl ve spojení s Maffií a po převratu byl činný v Národním výboru a hospodářské radě. V roce 1921, 1924 a 1926 byl zvolen 1. náměstkem starosty města Brna; svým jednáním docílil provedení regulace řeky Svratky, dále se zasadil o výstavbu kasáren v Brně-Židenicích, což umožnilo asanovat část vnitřního města, kde stály staré kasárny. Tím vznikla možnost regulace vnitřní části města Brna. Vymohl schválení a státní podporu pro vypsání soutěže na regulační plán města.
Prosadil výstavbu státního letiště v Brně-Černovicích, zasadil se o vznik Brněnského radiožurnálu a především se zasadil o vybudování Brněnského výstaviště v Brně-Pisárkách. Byl i členem komise pro jeho výstavbu a podílel se na přípravě Výstavy soudobé kultury v roce 1928, která zahájila provoz výstaviště.

V roce 1912 společně se třemi kamarády koupil pozemky v zátoce Srebreno a následně v zátoce Kupari (u Dubrovníku) pro vybudování mořských lázní. Ti pak založili „Dubrovnickou lázeňskou a hotelovou společnost", která prostřednictvím prodeje akcií zvýšila základní jmění z 60 tisíc korun na více než 2 miliony korun, a vybudovali luxusní, všemi obdivovaný podnik. Jan Máša do roku 1924 zastával funkci předsedy správní rady společnosti.

Pohřeb se konal 2. 3. 1933. Pietní akt, při němž byla odhalena busta a popel vložen do ní, se konal až 3. 5. 1934.

[Podklady pro toto heslo připravila Ing. Jarmila Matoušková, pravnučka Jana Máši. Za její pomoc děkujeme. Ing. Jarmila Matoušková zemřela 21. 4. 2019 a je pochována spolu Janem Mášou.]
Pro zpracování byly využity dokumenty a doklady z pozůstalosti po Janu Mášovi, rodné, oddací a úmrtní listy, knihy J. Máši„"Momentky z války", „Osm let na hranici českomoravské", Věstníky Národní jednoty, dochované novinové články atd.



pojmenované ulice

Mášova (Veveří)



osoby

František Fabiánek
autor portrétní busty na náhrobku Jana Máši


partneři

Zděnka Mášová (Pitterová)
sňatek: 2. 6. 1894, Jihlava (kostel sv. Jakuba)




ulice

Backhausgasse - Pekárenská
bydliště doložené v roce 1900 (dnes Pekárenská) Augustinská
bydliště v době úmrtí (dnes Jaselská) Rybkova
místo úmrtí (čp. 826, v sanatoriu dr. Kropáče)


stavby

Masarykův studentský domov
Cihlářská 21/604
měl zásluhu o prodej a přidělení pozemku
Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
místo posledního odpočinku


události

30. 5. 1926
Letecký den v Brně
první náměstek starosty města Brna
28. 1. 1925
Leoš Janáček jmenován prvním čestným doktorem Masarykovy university
první náměstek starosty města Brna
13. 12. 1924
Zahajovací slavnost I. Vánočního stromu republiky v Brně
slavnostní řečník
13. 4. 1924
Ustavující valná hromada Prvního československého radioklubu v Brně
zakládající člen, zvolen jedním z místopředsedů
20. 5. 1922
Italská národní pouť, první den pobytu v Brně: příjezd do Brna
účastník slavnosti ve funkci prvního náměstka starosty města Brna

další události (1)...


Jis, Menš


Aktualizováno: 17. 04. 2021