česká

Rakousko-Uhersko, ČSR, ČSSR

Od 26. 4. do 7. 6. 1937 byl z podnětu nepolitického spolku Svazu přátel SSSR a Československa na placené studijní dovolené v Sovětském svazu, kde studoval sociální opatření pro mládež.
Má hlavní podíl na odstraňování válečných škod a obnově města po 2. světové válce.

Brno-Nové Černovice, Svitavská 11,
Brno, Stojanova 8

v roce 1914 složil maturitu na II. české reálce v Brně,
po návratu z vojenské služby (1914–1918) se stal posluchačem České vysoké školy technické v Brně, ale z finančních důvodů studia nedokončil - státní zkouška ze státní účtovědy

od 31. 5. 1919 městský úředník:
- školský úřad (1919–1923)
- živnostenský referát (1923)
- úřad pro obecní dávky (1923–1926)
- úřad pro obratovou a přepychovou daň (1926–1928)
- městská účtárna (1928)
- úřad sociální péče (1928–1939)

k 16. 3. 1939 přeložen do chorobince města Brna v Bohunicích,
k 1. 1. 1943 penzionován z politických důvodů,
k 27. 4. 1945 nastoupil zpět jako vrchní administrativní tajemník, v letech 1945–1948 vrchní administrativní ředitel,
26. 4. 1945 – 25. 7. 1946 a 6. 4. 1948 – 10. 1. 1949 předseda Ústředního národního výboru města Brna,
1946–1948 první náměstek předsedy ÚNV,
3. 1. 1949 – 31. 3. 1952 státní úředník na Ministerstvu zahraničních věcí: od 1. 5. 1949 – 31. 12. 1951 mimořádný vyslanec a zplnomocněný ministr v Kodani,
1952 MZV Praha-ústředí,
1. 4. – 30. 7. 1952 krajský sekretariát KSČ v Brně (vedoucí státní administrativy),
1. 8. 1952 – 31. 5. 1954 předseda Ústředního národního výboru města Brna

KSČ

V době nacistické okupace zatčen 1. 9. 1939 v akci Albrecht der Erste, vězněn v Brně na Špilberku, v koncentračních táborech Dachau a Buchenwald až do 20. 4. 1941. V říjnu 1942 byl vyslýchán na brněnském Gestapu ohledně článku o mládeži v Rusku, který napsal v roce 1938 pro Obecní věstník města Brna.
V době po osvobození města Brna se snažil prosadit, aby pro Němce, jejichž soustředění do internačních středisek bylo požadováno politiky i částí veřejnosti, byly vybudovány internační tábory s odpovídajícími hygienickými podmínkami; zdůrazňoval, že podmínky v nich musí být jiné, než byly podmínky v nacistických koncentračních táborech, které osobně zakusil.
V den, kdy došlo k tzv. brněnskému pochodu smrti, byl služebně v Praze.
Po návratu do Brna osobně odjel do Pohořelic a přivezl některé německé občany zpět do Brna. V dobovém tisku napadán, že „nadržuje Němcům“ atp.

zobrazit

Štěpánka Matulová (Sochorová)
sňatek: 7. 7. 1920, Brno (Městská rada); manželství soudně rozloučeno rozsudkem krajského soudu v Brně ze dne 17. 9. 1937
(první manželka) Marta Matulová (Halířová)
sňatek: 6. 12. 1937, Brno (Městská rada)
(druhá manželka)

Olga Matulová

Petr Matula
Marie Matulová (Šestáková)

Svitavská
bydliště v době prvního sňatku (dnes Hladíkova) Stojanova
bydliště v době druhého sňatku

V. Matula
pamětní deska: Dominikánské náměstí 1/04

8. 9. 1948
Tryzna za zemřelého prezidenta Dr. Edvarda Beneše
předseda ÚNV města Brna 24. 4. 1948
Znovuodhalení pamětní desky Františka Alexandra Zacha
slavnostní řečník 9. 7. 1946
Návštěva prezidenta Edvarda Beneše v Brně
předseda Národního výboru města Brna 8. 5. 1946
Odhalení pamětní desky obětí okupace
řečník při odhalení pamětní desky 14. 4. 1946
Slavnostní odhalení památníku padlým vojákům Rudé armády
předseda ÚNV města Brna
další události (4)...

Menš, Jord