ČSR

Brno, Hroznová 19,
Praha II, Poříčí 42

čtyři třídy reálného gymnázia

úředník exportní firmy (doloženo v roce 1946),
od listopadu 1949 překladatel a řidič v agentuře Associated Press v Praze

Do čs. zahraničního vojska odveden 27. 6. 1941, Londýn (Velká Británie). Hodnost: nováček. Osobní číslo: T-274.
V databázi www.vuapraha.cz je uvedeno i druhé datum odvodu, 4. 6. 1943, a druhé osobní číslo: Z-706. V době prvního odvodu mu bylo pouhých 17 let, snad proto nebyl přijat a odveden znovu ve věku 19 let (-Menš). Vojenská knížka č. 4187, osobní č. Z-706, vydaná dne 14. 8. 1944.
Podle publikace Slavomíra Michálka odešel z rasových důvodů do zahraničí v roce 1939 do Anglie, pracoval jako dělník v anglických továrnách. Do čs. zahraničního vojska byl odveden 14. 8. 1944, poslán do výcvikového tábora. Do ČSR se vrátil koncem roku 1945. Začal se připravovat na maturitu, ale studium nedokončil. Živil se vyučováním angličtiny, koncem roku 1946 nastoupil jako úředník exportní firmy, v roce 1947 byl odsouzen za devizový delikt k trestu několika měsíců vězení, odpykal si v roce 1948. Poté se stal obchodním zástupcem reklamní firmy (do srpna 1949), krátce byl řidičem na americkém vyslanectví v Praze.
V listopadu 1949 nastoupil jako překladatel a řidič v agentuře AP v Praze., zde pracoval až do svého zatčení v tzv. „případu Oatis“.
William Nathan Oatis (1914–1997) byl profesionální novinář, přeložený v roce 1950 do Prahy jako dopisovatel prestižní americké agentury AP. Peter Münz spolu s dalšími dvěma zaměstnanci čs. původu pro svého nadřízeného zabezpečovali přehledy o vnitrostátních událostech. Jejich pozornosti neuniklo „zmizení“ (tedy zatčení -Menš) Marie Švermové či Otto Šlinga. Oatisovi nebyla prodloužena novinářská akreditace, ale zůstal zde jako soukromá osoba. To se mu stalo osudné, dne 23. 4. 1951 byl v Praze zatčen čs. bezpečnostními orgány, zatčeni byli i jeho spolupracovníci. Hlavní soudní líčení inscenovaného procesu se konalo 2. 7. 1951 přímo v pankrácké věznici v Praze, souzeni pro vyzvědačství podle § 86, odst. 1, odst. 2, písmeno a, b Trestního zákona. Rozsudek vynesen 4. 7. 1951; Wiliam Nathan Otis odsouzen na 10 let, Tomáš Svoboda na 20 let, Pavel Woydek na 18 roků a Peter Münz na 16 roků, všichni k propadnutí majetku a ztrátě čestných občanských práv. Oatis byl propuštěn po nástupu Antonína Novotného, který mu prominul 15. 5. 1953 zbytek trestu, o den později si jej převzaly v Rozvadově americké okupační orgány v Německu. Všichni byli rehabilitováni v roce 1969, úplné rehabilitace se dočkali v roce 1990 (Peter Münz vlastně posmrtně -Menš).

zobrazit

Otto Šling
P. Münz informoval o zatčení O. Šlinga

Drahomíra Münzová (Dufková, rozloučená Rozsypalová)
sňatek: 23. 11. 1946, Brno (městská rada), manželství rozloučeno rozsudkem lidového soudu civilního v Praze 1 dne 10. 10. 1960

Ludmila Karolina Münzová

Eduard Münz
Margarethe Münz (Gints)

Heinz Münz

Hroznová
bydliště

Vila Münz
Hroznová 19/86
obyvatel do roku 1939 a znovu po roce 1945

karta příslušníka čs. armády v zahraničí - Peter Münz
matriční záznam sňatku Petera Münze

Lk, Menš