civilní elektroinženýr (zkoušku složil v říjnu 1913), stálý přísežný znalec pro obor elektrotechnický (od listopadu 1919)

měšťanská škola ve Frenštátu pod Radhoštěm,
německá vyšší reálka v Novém Jičíně,
od školního roku 1898/1899 česká zemská vyšší reálka v Lipníku (v roce 1902 složena maturitní zkouška),
1902–1907 ČVŠT v Brně - odbor strojního inženýrství,
1908/1909 studium elektrotechniky v Karlsruhe,
ČVŠT v Brně - udělen titul doktor technických věd (1917) - dizertační práce "Grafické vyšetřování působností synchroných strojů"

asistentem na ČVŠT v Brně (říjen 1906 – říjen 1909),
Mitteldeutsche Elektricitätswerke - výpočtář (1909–1911),
Bartelmus, Donát a spol. - inženýr pro výpočet a zkoušení strojů a přístrojů silnoproudých (červenec 1911 – červenec 1913),
asistentem u prof. Sumce na ČVŠT v Brně (od 1. 7. 1913),
profesor české státní průmyslové školy v Brně (1. 1. 1914 – 31. 8. 1921),
Fulgur v Tišnově - elektrotechnická továrna Macků a Šmidt, přenormalizování strojů (1917–1920),
honorovaný docent Encyklopedie elektrotechniky na Vysoké škole zemědělské v Brně (1919/1920)
Pražské železářská společnost, Kladno - vedoucí elektrického oddělení (od 15. 8. 1920),
soukromý docent ČVUT v Praze (od roku 1923)

Brněnská matice školská,
Česká matice technická

Josef Sumec
profesor

Františka Závadová (Kněžková)
sňatek: 12. 9. 1912

Lubor Závada
Dušan Závada
Ludmila Závadová

František Závada
Marie Závadová (Wiesnerová)

blat