úředně prohlášen za mrtvého

Brno:
- třída Legionářů 32
- Barvičova 15 (Kumpoštova vila)
- Zachova 8
- Hlávkova 12

gymnázium v Hirschbergu (dnes Jelení Hora v Polsku) (1900 maturita),
studium práv v Breslau, Heidelbergu a Montpellier

Řád bílého lva 4. třídy (propůjčen 9. 3. 1939, číslo matriky 1092)

německý konzul v Sarajevu, Záhřebu, znovu v Sarajevu, od 16. 5. 1925 do února 1939 německý konzul v Brně

Po ukončení právnického studia vstoupil od června 1904 do justiční služby. Absolvoval jednoroční vojenskou službu (tzv. jednoroční dobrovolník), 21. 4. 1908 vyřazen jako poručík v záloze. Od 2. 1. 1912 vstoupil do služeb ministerstva zahraničí, pracoval na vyslanectví v Kodani. Na začátku první světové války byl mobilizován, v hodnosti hejtmana v záloze se začátkem září 1916 vrátil na ministerstvo zahraničí v Berlíně. Od března 1922 působil na německém konzulátu v Sarajevu, na německém vyslanectví v Bělehradě, konzulátu v Záhřebu. V létě 1922 se vrátil na konzulát do Sarajeva, tamní úřad opustil v roce 1924. Od října 1924 byl pověřen vedením německého konzulátu v Brně, souhlas prezidenta republiky (tzv. exequatur) získal 13. 5. 1925. V únoru 1939 byl povolán na ministerstvo zahraničí do Berlína. V srpnu 1940 odešel do výslužby, ale v lednu 1942 byl znovu povolán do diplomatické služby, kde působil až do února 1943. V důsledku válečných událostí zůstal od 26. 1. 1945 nezvěstný a úředně byl prohlášen za mrtvého k 31. 12. 1945.
Po dobu působení ve funkci německého konzula v Brně v době, kdy čerpal dovolenou, jej dočasně zastupoval úředník, pověřený německým vyslanectvím v Praze. Nástup německého konzula na dovolenou a návrat z dovolené vždy publikován jako zpráva z československého ministerstva zahraničí v Praze v Úředním věstníku Republiky československé.
Policejní ředitelství v Brně dlouhodobě pečlivě monitorovalo činnost německého konzulátu v Brně. Právě tento konzul se objevil v důvěrné zprávě policejního ředitelství v Brně z 28. 5. 1927 adresované předsednictví zemské zprávy politické. Policejní ředitel uvedl, že říšskoněmecký konzulát v Brně přípisem důvěrného obsahu informoval rektorát německé techniky v Brně, že se „podařilo převézt přes hranice z Německa do Brna“ dílo Die grosse Politik der europäischen Kabinette 1871–1914. Rektorát techniky byl vyzván, aby si toto dílo zakoupil a použil pro propagandu ve smyslu, že Německo nemá na vzniku světové války vinu. Policejní ředitel dále uvedl, že dílo obsahuje 45 svazků. Jak bylo později zjištěno, technika knihu již zařadila do své knihovny, musela ji dostat zdarma, protože „německému konsulátu záleželo na tom, aby se kniha dostala do knihovny, určené pro německé studentstvo a inteligenci“. Zpráva se dostala až na ministerstvo vnitra, které odpovědělo 30. 8. 1927, že neshledává důvod k nějakému opatření, jehož prodej není v republice omezen. Jediný problém byl spatřován ve větě, že se „podařilo převézt přes hranice z Německa do Brna“. Mohlo jít i o nezávaznou nabídku na odběr za zvláště výhodných podmínek u díla, které pro svoji poměrně vysokou cenu je jinak těžko dostupné. Jaký byl výsledek šetření, však již archivní materiál neobsahuje. (Moravský zemský archiv v Brně, fond B 26, Policejní ředitelství Brno, čj. 1004/2, kart. 495).

zobrazit

Mathilde Gräfin von Bethusy-Huc
sňatek: 8. 1. 1908

Carl August Graf von Bethusy-Huc
Heinrich Graf von Bethusy-Huc
Marie Elisabeth Gräfin von Bethusy-Huc

třída Legionářů
bydliště od 16. 4. 1925 (dnes třída Kpt. Jaroše) Barvičova
bydliště od 25. 10. 1925 Zachova
bydliště od 15. 1. 1930 Hlávkova
bydliště od 26. 9. 1935 Pariser Strasse - Pařížská
v čísle 6 sídlo německého konzulátu (dnes Za divadlem)

Kumpoštova vila
Barvičova 15/15
bydliště v letech 1925–1930

Menš