Johann Sigmund Körcker (Kercker)

Norimberk (?) – † 16.5.1739 Brno

brněnský zvonař

národnost

německá (?)

zajímavé okolnosti

v roce 1711 získal brněnské městské právo, roku 1715 je uveden jako správce městských hasičských stříkaček a děl

dílo

jeho vrcholným dílem je odlití figurální plastiky náhrobku Jeana Louise Raduita de Souches v kostele sv. Jakuba (1727), díla sochaře Johanna Christiana Pröbstla

zaměstnání

brněnský měšťan, lijec zvonů a děl (1. třetina 18. století)

poznámky

Zikmund Kercker přišel do Brna z Norimberku, kde působil jeho otec Albrecht jako kotlář. V roce 1711 získal dílnu zemřelého zvonaře Jana Křtitele Melacka. Kromě výroby zvonů odléval i plastiky podle modelů různých umělců.
Zikmund Kercker zemřel 16. 5. 1739. Vdova Kateřina pak sama provozovala zvonařskou dílnu spolu s tovaryšem až do roku 1752. Zvony označovala monogramem C. K. Poslední takto označený zvon pochází roku 1743.
Ze svazku Kateřiny Sekorové a Zikmunda Kerckera se narodilo několik dětí. Mimo jiné i dcera Johana Marie, která se dne 31. 8. 1744 provdala za Karla Lintze, lékaře a zemského fyzika.

Zikmund Kercker je uveden jako svědek na svatbě svého švagra Tomáše Jana Sekory, dne 13.10.1726. Ze zápisu v matrice u sv. Jakuba se dozvíme, že: „13. října v Tuřanech jsou oddáni, vážený vdovec pan Tomáš Sekora, měšťan a obchodník zde, pachtýř hraběcího sinzendorfského panství Židlochovice jako též hraběcího serényiovského panství Milotice a Nový Světlov, s váženou a ctnou pannou Annou Cecílií, váženého a statečného pana Vavřince Hüttingera měšťana a tesařského mistra, zde manželskou panenskou dcerou. Svědkové pan Jan Josef Fricks, radní zde, a pan Zikmund Körcker, měšťan a zvonař zde“.
Tomáš Jan Sekora podstoupil cestu dvojí nobilitace za účelem nabytí formální míry urozenosti. Nejdříve, roce 1733, získal „prostý šlechtický stav“ s přídomkem „von Seckenberg“ a šlechtický erb. V roce 1734 pak inkolát a rytířský stav. Tomáš Jan Sekora ze Seckenbergu koupil dne 10. dubna 1735 koupil panství Troubsko od Františka Antonína Říkovského z Dobrčic za cenu 85.000 zlatých rýnských a 200 dukátů.

(Podklady k tomuto heslu zaslala paní Eva Švábenská, děkujeme.)