Ernst Johann Herring

* 17.10.1816 Tennenlohe bei Erlangen (Německo) – † 31.10.1871 Brno


velkoobchodník, finančník, mecenáš


šlechtický titul

1859 Ritter; 1867 Freiherr


šlechtický predikát

von Frankensdorf


národnost

německá


státní příslušnost

Rakouské císařství, Rakousko-Uhersko


zajímavé okolnosti

Synovec a adoptivní syn J. P. Herringa.
Dům U Zlaté lodi (nyní náměstí Svobody č. 8), který zdědil po své nevlastní matce roku 1842, radikálně přestavěl následujícího roku podle návrhu architekta Förstera.


bydliště

čestný občan

Čestný občan (od roku?)


vyznamenání a pocty

kříž Leopoldova řádu (1849),
několik vyznamenání pruských, saských a bádenských


jiné pocty

23. 6. 1850 povýšen do rytířského stavu,
25. 4. 1867 povýšen do stavu svobodných pánů s predikátem "von Frankensdorf" erbem a heslem "Laborando libertatem" ("Prací ke svobodě")


zaměstnání

obchodník a finančník


čestný hrob

Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 22a, hrob. č. 10 (místo posledního odpočinku po přenesení ostatků ze zrušeného Městského hřbitova), novogotickou rodinnou hrobku vytvořil v roce 1851 Josef Fuss


poznámky

Po otcově smrti povolán strýcem do Brna, kde byl spolu se sestrou (bratrem? - někteří autoři uvádějí dva chlapce - Menš.) v jeho rodině vychován.
Podnikl několik studijních cest po Evropě.
V roce 1836 se stal dědicem strýcova majetku (asi 300 000 zlatých konv. m., rozestavěný dům v Brně, statek Habrovany). Založil vlastní obchodní dům, který obchodoval zejména s indigem a šampaňským vínem.
Podílel se na činnosti brněnské filiálky "Rakouské národní banky", brněnského obchodního spolku a stal se prezidentem brněnské Obchodní a živnostenské komory (funkci zastával 16 let). Organizoval rakouskou účast na světových výstavách v Paříži, Mnichově a Londýně.
V roce 1851 inicioval založení moravské tkalcovské školy - pro její vydržování zřídil fond a roku 1866 přispěl k vystavění nové budovy, zasáhl do rozvoje moravského úvěrového peněžnictví (stál u zrodu Brněnské diskontní pokladny a v roce 1862 u vzniku Moravské eskontní banky).
Výrazně ovlivnil rozvoj moravské železniční sítě (brněnsko-rosická dráha roku 1854; tratě Brno–Znojmo; Brno–Olomouc–Šternberk; Brno–Uherské Hradiště–Trenčín).
Získal a provozoval uhelné doly v Rosicích a Oslavanech, svým kapitálem se podílel na založení železáren v Rosicích (Rositzer Eisenhüttengewerkschaft).
Roku 1861 zvolen poslancem Moravského zemského sněmu, roku 1866 povolán do panské sněmovny Říšské rady.
Finančními prostředky se podílel na zkrášlení města Brna, vybudování sirotčince, ústavu slepců atd.
Jeho adoptivní rodiče byli původně pohřbeni poblíž brány ve staré části Městského hřbitova v Brně (při dnešní Kounicově ulici). V roce 1851 se Ernst Johann Herring rozhodl pořídit jim nový náhrobek poblíž. Model náhrobku vypracoval vídeňský architekt Josef Fuss, provedení je dílem vídeňského kameníka Franze Prastera. Tam byl také původně Ernst Johann Herring pohřben. Po roce 1892 byla rodinná hrobka Herringů přenesena na Ústřední hřbitov (skupina 22a, číslo 10) a v roce 2003 bylo zahájeno restaurování péčí odboru životního prostředí Magistrátu města Brna.
Po dobu oprav hrobky byly ostatky vyzvednuty a byly uloženy v městské márnici, po skončení oprav byly znovu uloženy do hrobky. Poslední oprávněnou nájemkyní hrobových míst byla firma KOH-I-NOOR České Budějovice, zastoupená bývalou majitelkou paní Irmou Herring von Frankensdorf. Dnešní majitel firmy KOH-I-NOOR a. s., firmu, její práva a závazky nabyl od Dr. Friedricha Herringa von Frankensdorf v roce 1996 (ten zemřel v roce 1996 poblíž Grünau v Horním Rakousku). Firma KOH-I-NOOR a. s. se prohlášením ze dne 30. 8. 2006 vzdala majetkových práv a závazků k ostatkům rodiny Herring, uložených v rakvích na ÚH města Brna.
(Údaje o hrobce rodiny Herring na Ústředním hřbitově upřesnil 16. 4. 2008 pan Adolf Dočkal z Brna, děkujeme.)



pojmenované ulice

- Herringova (Ponava)



partneři

Johanna Amalia Herring (Gechter)
sňatek: 1849 v Terstu



rodiče

ulice

náměstí Svobody
bydliště


osoba na objektech

městský chlapecký sirotčinec
pamětní deska: Gorkého 14/01


stavby

park Tyršův sad
Kounicova
původní místo pohřbení
Národní památkový ústav
náměstí Svobody 8/72
majitel, dům nechal radikálně přestavět podle návrhu architekta Förstera
Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
místo posledního odpočinku


události

15. 9. 1870
Zahájení pravidelné dopravy na železniční trati mezi Dolním a Hlavním nádražím a (Brno -) Střelice - Znojmo
významná osobnost při vyjednávání stavby železnice
1. 7. 1856
Zahájení pravidelné osobní dopravy na železniční trati Brno - Zastávka u Brna
hlavní postava stavby železniční trati
2. 1. 1856
Zahájení pravidelné nákladní dopravy na železniční trati Brno - Zastávka u Brna
hlavní postava stavby železniční trati


Menš, Jord


Aktualizováno: 23. 02. 2019