česká

Rakousko-Uhersko, ČSR

V hodnoceních nadřízených oceňován jako člověk nadaný, dobré paměti, logicky uvažující. Byl považován také za velmi dobrého motocyklistu.

zahynul při nočním operačním letu

Vídeň (rodiště),
Košice,
Vyškov,
Brno-Židenice, Nezamyslova 14

1922–1927 Státní lidová škola v Košicích,
1927–1931 Státní chlapecká měšťanská škola v Košicích,
1932–1934 Vyšší průmyslová škola strojní v Košicích (15. 6. 1936 maturita),
1. 10. 1936 – 6. 7. 1937 prezenční vojenská služba u pěšího pluku 37 v Levoči,
kurz pro aspiranty pěchoty v Milovicích,
29. 9. 1937 – 4. 9. 1938 vojenská akademie v Hranicích

Čs. medaile Za chrabrost před nepřítelem (22. 5. 1944),
Československý válečný kříž 1939 in memoriam,
(informace o udělení britských vyznamenání v jeho osobním spise nejsou uvedeny, i když podle průběhu působení v zahraniční armádě by uděleny být měly)

podplukovník in memoriam od 1. 6. 1991 rozkazem MNO ČSFR č. 0103 z 29. 5. 1991

voják z povolání:
pluk útočné vozby 2 ve Vyškově (5. 9. 1938 – 15. 6. 1939, ze služebního poměru propuštěn dne 31. 12. 1939)

Saint Valery-en-Caux Military Cemetery, hrob č. B. 31/31

U medailonku v inv. č. 152 875 je přiložen úředně ověřený opis dopisu divizního generála K. Janouška, inspekce čs. letectva ve Velké Británii, z 9. 6. 1945 otci Františka Boudy.
Z něho citujeme: „Nadporučík letectva František Bouda, narozený 6. 4. 1916 ve Vídni, byl od počátku války vynikajícím příslušníkem československé zahraniční armády. V prosinci 1939 přišel do Francie, prezentován v Agde 16. 12. 1939, a byl ustanoven velitelem roty u 2. pěšího pluku.
Po pádu Francie přijel s ostatními do Anglie (7. 7. 1940 do Liverpoolu). V prosinci 1941 byl na vlastní žádost přemístěn k letectvu (byl tankista, ale jeho touha bojovat jej přivedla k letectvu). Prodělal pozorovatelský výcvik, načež byl poslán k československé bombardovací peruti. /.../ Vykonal celou řadu operačních protiponorkových letů nad Atlantikem a v březnu 1944 byl přemístěn k anglické stíhací peruti na nové typy letounů značky Mosguito. Zúčastnil se většího počtu operačních letů nad nepřátelským územím a dne 21. 6. 1944 se nevrátil z náletu nad Francií. Žádných zpráv o letounu nepřišlo a veškeré pátrání bylo bezvýsledné. Nadporučík Bouda byl úředně prohlášen za mrtva.“
František Bouda létal spolu s Josefem Stránským, který byl od 6. 3. 1944 zařazen k britské 21. bombardovací peruti, kde se stal se velitelem A-letky. Létali na dvoumístném letounu De Havilland Mosquito. František Bouda k 21. britské bombardovací peruti nastoupil 18. 3. 1944, předtím působil u 311. čs. perutě. Zapojili se do předinvazní a invazní aktivity, v noci z 5. na 6. 6. 1944 Bouda se Stránským vzlétli na Mosquitu FB. MK. VI LR 382 v 01.00 hodin k bombardovací akci, při níž napadli jednu ze silničních křižovatek v Normandii. Stali se tak vůbec prvními čs. letci, kteří v den zahájení spojenecké invaze operovali nad nepřátelským územím. Vykonali celkem 11 ofenzivních akcí.
V noci 21. 6. 1944 startovali v 00.59 hodin ze základny v Thorney Islandu v Sussexu, ale z bojového letu nad Normandií se nevrátili. Zpočátku považováni za nezvěstné (tomu odpovídá i dopis den. Janouška otci -Menš), později trosky letadla s mrtvou posádkou byly identifikovány na pobřeží Normandie, poblíž St. Valery- en-Caux. Tam byli také oba letci společně pohřbeni na francouzsko-britském vojenském hřbitově.
(Informace pro naši encyklopedii upřesnil pan Jan Pašek, děkujeme.)

zobrazit

Josef Morávek
František Bouda byl Morávkovým podřízeným ve Vyškově Josef Stránský
společně létali, spolu pohřbeni

František Bouda
Aloisie Boudová (Procházková)

Hildegarda Nacházelová (Boudová)

Nezamyslova
bydliště jeho rodiny (František Bouda zde zřejmě nebydlel, maximálně rodinu navštěvoval)

20. 5. 2013
Výstava fotografií ze života Františka Boudy
akce věnována připomenutí jeho památky

mapa

Menš