Internetová encyklopedie dějin Brna

Jaroslav Rolenc

    Jaroslav Rolenc


    • * 10.1.1915 Brno-Holásky – † 23.10.1941 prostor Cardiganského zálivu


    • válka a odboj 1938–1945; účastník zahraničního odboje; oběti okupace


    • národnost

      česká

    • státní příslušnost

      Rakousko-Uhersko, ČSR


    • zajímavé okolnosti

      prohlášen za mrtvého dnem 23. 10. 1941 podle přípisu Okresního národního výboru v Brně-venkov z 20. 8. 1945

    • příčina úmrtí

      havárie letounu při cvičném letu


    • bydliště

      Brno-Holásky, V Pískách 2


    • vzdělání

      obecná škola v Brně-Holáskách,
      1926–1929 měšťanská škola v Brně-Tuřanech,
      vyučen elektromechanikem

    • vyznamenání a pocty

      Československý válečný kříž 1939 in memoriam (3x),
      Čs. medaile Za chrabrost před nepřítelem,
      in memoriam plukovník od 1. 6. 1991 rozkazem MNO ČSFR č. 0103 ze dne 29. 5. 1991


    • zaměstnání

      elektromechanik

    • odborné a zájmové organizace

      Sokol (Sokol Brno-Holásky),
      Moravský aeroklub


    • čestný hrob

      Památník v Runnymede (Anglie), panel č. 51


    • poznámky

      Základní vojenskou službu absolvoval v letech 1934–1936. Po skončení vojenské služby se přihlásil do akce „Tisíc nových pilotů republice".
      Po úspěšném absolvování pilotního kurzu se rozhodl spojit svou budoucnost se službou v armádě - byl zařazen ke stíhacímu letectvu. V září 1938 byl přeložen na Slovensko, aby spolu s dalšími piloty stíhací letky bránili vzdušnou hranici ČSR proti hortyovskému Maďarsku. Po Mnichovu se letci přemístili nejdříve do Prostějova, krátce poté do Brna, v březnu 1939 byl Jaroslav Rolenc demobilizován.
      Do zahraničí odešel 16. listopadu 1939 s využitím tzv. balkánské cesty (přes francouzský konzulát v Budapešti do Jugoslávie a odtud do Francie). Po různých peripetiích se vlakem přes Řecko, Turecko a Sýrii dostal do libanonského přístavu Bejrút, odkud lodí odplul 3. 1. 1940 do Francie. Do Marseille připluli 13. 1. 1940, odtud vlakem odjeli do Agde, kde se nacházelo československé vojenské středisko (i když byl vojensky zcela připraven k boji, do války ve svazku francouzského letectva, ne vlastní vinou, nezasáhl).
      Po kapitulaci Francie odplul z francouzského přístavu Port Vendres 24. 6. 1940 lodí Appapa, přes Gibraltar připlul 7. 7. 1940 do anglického Liverpoolu. Výcvik i výuku angličtiny zahájil 20. 7. 1940 v Cosfordu v hrabství Shropshire na nově vznikající základně Československé výcvikové a náhradní jednotky.
      I když původně byl letcem stíhacím, jeho osudem se stalo bombardovací letectvo; před přijetím do Royal Air Force musel složit přísahu britskému panovníkovi Jiřímu VI. Po výcviku u různých britských jednotek se dostal v britské hodnosti Sergeant (Sgt) ke 311. čs. bombardovací peruti, dislokované v té době na základně East Wretham v hrabství Norfolk. Odtud také vzlétl 23. 10. 1941 v 11.40 hodin ke cvičnému letu bombardovací letoun Wellington T2624 /posádku tvořili: kapitán a první pilot Sgt Karel Hurt (Únětice na Plzeňsku), druhý pilot Sgt Jaroslav Rolenc, navigátor P/O František Dittrich (Hradec Králové), radiotelegrafista Sgt Otakar Janůj (*1912, Rudimov na Zlínsku) a střelec Sgt Jaroslav Poledník (*1920, Líšeň u Brna)/. Let měl trvat pět a půl hodiny, natankované množství paliva mělo vystačit na sedm a půl hodiny letu - příznivá byla i předpověď počasí, návrat se předpokládal do 17 hodin. Posádka však nepřistála, ani nevyslala žádnou zprávu.
      Po nezvěstném letounu bylo vyhlášeno pátrání v oblastech, kudy vedla trasa plánovaného dálkového orientačního letu - bezvýsledně, celá posádka prohlášena za nezvěstnou (po týdnu vyplavilo moře na břeh Cardiganského zálivu tělo navigátora Františka Dittricha, který byl 4. 11. 1941 uložen do hrobu číslo 17 (sekce D) hřbitova v Cardiganu (po válce exhumován, zpopelněn a urna převezena do rodiště). Zbylé členy posádky se najít nepodařilo. Letoun se zřítil v prostoru Cardigansského zálivu. Příčiny tragédie se nepodařilo zcela objasnit, zbývající oběti jsou připomenuty v Památníku letců v Runnymede, 6 km od zámku Windsor.
      Památník obětí více než dvaceti tisíc nezvěstných spojeneckých letců (mezi nimi i sto padesát československých) je stylizován do podoby otevřených knih, v nichž jsou zlatými písmeny vyryta jména letců. Karel Hurt je na panelu č. 45, Otakar Janůj na panelu č. 46, Jaroslav Poledník na panelu č. 50 a Jaroslav Rolenc je uveden na panelu č. 51.
      Jména československých letců padlých v letech 1939–1945 na západní frontě jsou uvedena i na pamětní desce, odhalené v roce 1945 původně v Českém národním domě v Londýně - dne 27. 10. 1992 byla deska převezena do Prahy a dnes se nachází ve Vojenském historickém ústavu (Rolencovo jméno je v šestém sloupci).
      Na návrh otce projednával okresní soud civilní pro Brno-okolí, oddělení V, prohlášení za mrtvého pod čj. M V 55/46-5.


    • obrazy

      img2185.jpg


    • pojmenované ulice

      Rolencova (Holásky, Brněnské Brno-Ivanovice, Tuřany)


    • prameny, literatura

      zobrazit


    • osoby

      Otakar Janůj
      člen posádky bombardovacího letounu Wellington T2624 Jaroslav Poledník
      člen posádky bombardovacího letounu Wellington T2624


    • rodiče

      Josef Rolenc
      Anežka Rolencová (Ruslerová)


    • sourozenci

      Anežka Mieglová (Rolencová)
      Marie Rolencová
      Antonie Rolencová
      Miroslav Rolenc


    • ulice

      V Pískách
      bydliště


    • osoba na objektech

      J. Rolenc
      pamětní deska: V Pískách 2/01


    • události

      28. 10. 1991
      Odhalení pamětní desky Jaroslava Rolence


    • související odkazy

      mapa


    • autor

      Menš


Aktualizováno: 14. 05. 2017

Jaroslav Rolenc.