Gorkého

14

Městský sirotčinec byl slavnostně otevřen po patnácti měsících od položení základního kamene.

Budova byla postavena z peněz Falkensteinerovy nadace, architekty a staviteli objektu byli Josef Arnold a Moritz Kellner.

Sirotčinec pro 400 dětí vznikl v Brně již za vlády Marie Terezie. Jejich práci využívala např. První brněnská textilní manufaktura Leopolda Köffillera. Potřeba odpovídajícího ústavu ožila v souvislosti s reformou sirotčí péče. Eventuelní stavba budovy byla projednána na schůzi obecního výboru 12. 3. 1867.
Při narození arcivévodkyně Marie Valerie 22. 4. 1868 město Brno věnovalo na zřízení sirotčince 4 000 zlatých, objevily se i další příspěvky.
V roce 1870 starosta Christian d’Elvert ustavil výbor, který by podnikl kroky ke stavbě. V této situaci se objevila zpráva, že Heinrich Drasche, rytíř von Wartinberg, ke 40. výročí své činnosti v oblasti průmyslu a financí věnoval svému městu 20 000 zlatých pro dobročinné účely. Později použití daru upřesnil pro městský sirotčinec. Město vyhlásilo sbírku, takže stavební fond disponoval obnosem přes 50 000 zlatých. Byl zakoupen pozemek a byla zahájena stavba. Náklady měly činit 56 000 zlatých.
Po vzniku Masarykovy univerzity byla budova dána do užívání její Filozofické fakultě, jíž slouží dodnes.

29. 3. 2013
Nález pamětní desky v budově bývalého sirotčince

Josef Arnold
budovu sirotčince postavil Christian d’Elvert
jako starosta usiloval o výstavbu sirotčince Heinrich Drasche
přispěl peněžní částkou Valentin Franz Johann Joseph Falkensteiner
brněnský mecenáš Moritz Kellner von Brünnheim
budovu sirotčince postavil

městský chlapecký sirotčinec
pamětní deska: Gorkého 14/01 20. výročí dokončení stavby sirotčince
pamětní deska: Gorkého 14/02

mapa

Menš