Založení kláštera potvrdil na žádost markraběte Jana Jindřicha papež Inocenc VI. bulou vydanou 18. 7. 1356 v Avignonu. O Brně hovoří jako o městě: „lidnatém, bohatém a slavném“.
Následně vydal markrabě v prosinci 1356 další listinu, kterou daroval klášteru klenoty, dvůr a dvacet pozemků v okolí Brna. Stanovil v ní, že v kostele mají být pravidelně slouženy mše za jeho příbuzné: otce krále Jana, matku královnu Elišku, dědečka císaře Jindřicha, manželku Markétu a jejího otce vévodu Mikuláše Opavského, za bratra císaře Karla, za synovce následníka trůnu Václava a něj samotného.
V klášteře mělo žít 42 řeholníků a měl tak být největším augustiniánským klášterem v Římské říši.

18. 8. 1659
Rozšíření augustiniánského kláštera 13. 3. 1356
Posvěcení dokončeného kněžiště kostela sv. Tomáše a Zvěstování Panny Marie

Jan Jindřich
markrabě moravský

Kostel sv. Tomáše a klášter augustiniánů-eremitů
Moravské náměstí

Ma