Spolek Dědictví sv. Cyrilla a Methoda vznikl z podnětu Jana Bílého, duchovního správce v Předklášteří u Tišnova, a rajhradského opata Vintiře Kalivody. Vznikl odtržením od „Národní jednoty sv. Cyrila a Metoděje“, kde se proti kněžím vytvořila opozice a ostatní členové je např. odmítli zvolit do výboru či je nepodpořili ve vydávání katolických nebo dokonce i poučných knih.
Dědictví sv. Cyrilla a Methoda bylo založeno 23. srpna 1850 v Brně, kdy se zakládající členové sešli u hraběte Bedřicha Sylva-Tarouccy a dohodli se nejen na založení spolku, ale i na jeho stanovách. Dne 9. července 1850 byl spolek schválen brněnským biskupem Antonínem Schaaffgotschem, který vstup do něj doporučil všem katolickým duchovním. Mezi zakládající členy patřili rajhradský opat Viktor Schlossar, Vintíř Kalivoda, Beda Dudík a Jan B. Fáborský.
Od roku 1850 začalo Dědictví vydávat kalendář Moravan, který byl od roku 1880 redigován rajhradskými benediktiny. Kromě vydávání publikací se Dědictví podílelo na šíření kultu slovanských apoštolů a přípravě cyrilometodějského jubilea v roce 1863. Do oslav spojených s výročím se zapojili jeho členové vydáváním naučné, náboženské literatury, či obrazů zaměřených na období počátku křesťanství na Moravě, na dobu příchodu bratří Konstantina a Metoděje na Moravu.
Nezanedbatelný podíl na přípravě cyrilometodějského roku měli také rajhradští benediktini. Rajhradský klášter se v době opata Vintíře Kalivody stal centrem vzdělanosti a vlasteneckým centrem Moravy. Scházela se zde tzv. Sušilova družina i členové Dědictví sv. Cyrilla a Methoda. Rajhradští benediktini se nejen snažili přispět k obnově Velehradu, ale také k rozšíření kultu sv. Cyrila a Metoděje. Cyrilometodějský kult měl mít v Rajhradě dlouhodobou tradici, o čemž byl přesvědčen i Beda Dudík. Rajhradský klášter byl nositelem slovanské tradice a památkou slovanské bohoslužby na Moravě. V Rajhradě se uchoval zlomek předloktí sv. Cyrila, přinesený B. Dudíkem 1881 z Říma a papežem Lvem XIII. rozdělený mezi nejpřednější slovanské svatyně.
Na obnově kultu Cyrila a Metoděje se podílela i papežská tiskárna rajhradských benediktinů, kde byly vydány nejen životopisy obou bratří, jejich litografické portréty či několik děl věnujícím se počátkům křesťanství na Moravě, ale například k roku 1863 a 1885 Placid Mathon, který byl jednatelem Matice velehradské, vydal česky i německy tištěné Poutní knihy velehradské.

Stanovy dědictví sv. Cyrilla a Methoda (Moravan na rok 1852, s. 18):

1. Účel dědictví sv. Cyrilla a Methoda. Dědictví zamýšlí péči vésti o zvedení lidu moravského jakého náš čas požaduje; o zvedení všestranné, avšak na základu víry katolické, s vyloučením všeliké politiky.

2. Prostředky ku dosažení toho:
- 1. Spisování a vydávání knih, a sice nejen výhradně náboženských, nébrž vůbec vzdělavatelných, a k duchovním potřebám věku našeho prohlédajících, zvláště pak dějepisu, zeměpisu, poznání vlasti, přírody, řemesel, orby atd. I v zábavných spisech obsažena býti má buď obrana nebo utvrzování pravdy některé katolické, ježto se odpor časový dotýká.
- 2. Časopisy a všelijaké listy běžné. Orgánem dědictví sv. Cyrilla a Methoda bude prozatím „Hlas jednoty katolické“
- 3. Předměty umělecké, k. p. obrazy a zeměvidy (mapy) atd.

3. Zřízení dědictví. 1. Spoluúdem dědictví státi se může každý, kdož za sebe jedenkráte za vždy položí 10 zl. stř. ...

25. 8. 1863
Oslavy příchodu Cyrila a Metoděje v Brně

Jan Evangelista Bílý
zakládající člen Beda (kř. František) Dudík
zakládající člen Gunther (Vintíř) Jan Kalivoda
zakládající člen Placidus Johanes Mathon
podílel se na rozšíření kultu Cyrila a Metoděje František Poimon
zakládající člen
další osoby (4)...

Ma