česká

Rakousko-Uhersko, ČSR

jako jediný z popravených má v Úmrtním protokolu pro rok 1941 uvedenu domovskou příslušnost „Bystrc bei Brünn"; ostatní mají pouze otazník

popraven

Brno-Bystrc, K dálnici 9,
Brno:
- Švédská + Na hradbách 8
- Lehmstätte + Steinmühlgasse - V hlinkách + Kamenomlýnská (v době popravy)

Lékařská fakulta Masarykovy univerzity v Brně (promoce v červnu 1934)

zlatá medaile „Orel zásluze" in memoriam (na základě rozhodnutí Předsednictva Čs. Orla ze dne 2. 4. 1947; rodině předáno 1. 6. 1947 na sjezdu župy Sušilovy v Brně)

městský lékař v Brně

Československý Orel (člen náčelnické rady, od roku 1936 náčelník),
Moravská Slavia v Brně (1926–1931),
SK Bystrc (klubovní lékař)

Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96 (kenotaf)

Nejdříve začal studovat na Masarykově univerzitě tělocvik. Vrozená snaha pomáhat trpícím jej přivedla v roce 1928 na lékařskou fakultu téže univerzity. V červnu 1934 byl prohlášen doktorem veškerého lékařství. V roce 1935 vykonal s vyznamenáním fyzikátní lékařskou zkoušku. Poté byl více než rok sekundárním lékařem v divizní nemocnici 6 na oddělení očním a poté kožním, působil také jako šéflékař u polní střelnice v Moravských Knínicích.
Po skončení vojenské prezenční služby se stal sekundárním lékařem Zemské nemocnice v Brně - prošel chirurgickým, interním, ortopedickým a izolačním oddělením. Pro svou svědomitost, obětavost, vzorné chování i milou povahu oblíben u spolupracovníků i pacientů.
V lednu 1938 přijal místo smluvního zdravotního úředníka u rady města Brna, počítal, že se bude moci věnovat práci v oboru zdravotně tělovýchovném a sociálně zdravotním. V březnu 1939 se měl stát definitivním úředníkem. V červenci 1940 byl pro výrazně český postoj vyštván z fyzikátu města Brna a na jeho místo byl dosazen Němec.
Po sňatku 26. prosince 1939 si otevřel vlastní ordinaci. V srpnu 1940 jeho manželka onemocněla poliomyelitidou, v prosinci 1940 se manželům narodil syn Jiří.
Dne 15. května 1941 byl zatčen ve své ordinaci. Manželce, pohybující se o berlích, řekl: „Tož, sbohem, vrátím se za chvilku". Vězněn v Brně v Kounicových kolejích. Těžce nemocné manželce se podařilo získat povolení k návštěvě teprve 6. června 1941, při druhé návštěvě 10. července se jí zdařilo předání balíku s jídlem, dokonce vynesla moták, ve kterém dr. Jílek objasnil řadu věcí. Manželka dostala i další korespondenční lístek, který se stal odkazem milované rodině.

Dr. Jílek byl popraven v prvním stanném právu 30. září 1941, rodina se zprávu o popravě dověděla z novin. Těžce nemocná manželka, vzděláním právnička, se dala zavézt s maminkou na gestapo, kde jí potvrdili pravdivost novinové zprávy. Tvrdila jim, že každý odsouzenec má právo na poslední přání, tedy že její manžel jistě před smrtí směl napsat několik řádků rodině na rozloučenou - odpověď zněla: „Ne". Na dotaz, kdy byl manžel zastřelen, jí sdělili, že v 16.55 hodin. Zpopelněn v Krematoriu města Brna 2. 10. 1941, číslo kremace 5194.
S velkým úsilím se paní Jílkové podařilo získat souhlas s vydáním urny a povolení k pohřbení. V matrice narození v Brně-Bystrci je dokonce doplněno datum úmrtí „zemřel 30. 9. 1941“ (-Menš). Dne 10. října 1941 ji odnesla do Bystrce, kde ji tamní děkan se všemi náležitostmi církevního pohřbu uložil na hřbitově. Za několik dnů vrátilo gestapo manželce snubní prsten. Brzy však gestapo nechalo hrob zlikvidovat a urnu odstranilo, neznámo kam. Po smrti maminky ji syn pohřbil na Ústředním hřbitově v Brně a jméno tatínka symbolicky uvedl také na pomníku.

MUDr. Vojtěch Jílek byl i dobrým sportovcem, startoval i za atletický klub SK Moravská Slavia Brno, kde dosáhl následujících nejlepších výkonů:
- 23. 5. 1926: 1. místo ve skoku do výšky výkonem 171 cm
- rok 1929: v běhu na 110 m překážek čas 17,8 s.
- rok 1930: v běhu 200 m překážek časem 30,1 s.
- 30. 7. 1931: 1. místo ve vrhu koulí 7,26 kg výkonem 11,67 m
V roce 1930 se stal vítězem mezinárodního pětiboje v Antverpách v rámci závodů Unie katolických gymnastů (závod se konal 28. 7. 1930). Dosáhl celkově 3132.15 bodů. Jednotlivé výsledky:
výška 175 cm, běh na 100 m čas 11.7 s., koule 10.65 cm, dálka 547 cm, běh na 400 m čas 58.2 s.

Po Mnichovu v září 1938 se zapojil do úsilí o obnovení republiky v původních hranicích. Svých mezinárodních kontaktů využíval i pro zpravodajskou činnost v rámci Obrany národa (jízda do Švédska v srpnu 1939 na lehkoatletický kongres: nejprve se v Polsku setkal s lidoveckými politiky Janem Šrámkem a jeho tajemníkem dr. Františkem Hálou, které informoval o situaci na Moravě a v Brně, jednal také s čs. zpravodajci ve Varšavě, ve Stockholmu odevzdal zpravodajské informace našemu zpravodajskému zástupci Vladimíru Vaňkovi).
Do odboje v politické skupině Obrany národa zapojen v dubnu 1939 profesorem Vladimírem Helfertem, spojujícím článkem se stal Oldřich Blažek. Ten, ač komunista, si velmi oblíbil katolíka Jílka, který dal odboji k dispozici celou ilegální orelskou organizaci (zapojení brněnského Orla do sítě Obrany národa se uskutečnilo v bytě Aloise Kožušníčka na České ulici č. 16).
V orelské delegaci se účastnil pohřbu T. G. Masaryka v Praze v roce 1937. Ve dnech 26.–29. 6. 1938 se účastnil zájezdu Čs. Orla na slet katolické mládeže slovinské.
Dne 22. 9. 1938 uveřejnil v rozhlase výzvu k Orelstvu, aby každý konal co nejlépe svou povinnost v práci pro vlast a národ.

Jílkova (Židenice)

zobrazit

Oldřich Blažek
spolupráce v odboji Vladimír Helfert
spolupráce v odboji Vít Příkaský
spolupráce Václav Svoboda
urnu se jeho popelem krematorium rodině vydalo, následně ji zabavilo gestapo, stejná situace se opakovala i s urnou Vojtěcha Jílka Jan Šrámek
spolupráce v odboji

Libuše Jílková (Teglová)
sňatek: 26. 12. 1939, Hostýn (poutní kostel)

Jiří Jílek

Florian Jílek
Anna Jílková (Vrzalová)

K dálnici
rodný dům (tehdy Bystrc čp. 85) Švédská + Na hradbách
bydliště doložené v roce 1939 (dnes Rooseveltova) Lehmstätte + Steinmühlgasse - V hlinkách + Kamenomlýnská
bydliště v době popravy (dnes Žabovřeská)

oběti 2. světové války
pamětní deska: Dominikánské náměstí 1/03 uctění památky oběti okupace - V. Jílek
jiná realizace: Hlinky 64/01 V. Jílek
pamětní deska: K Dálnici 9/01 oběti nacistické okupace
pamětní deska: náměstí 28. dubna 60/02 oběti druhé světové války
pamětní deska: třída Kpt. Jaroše 14/03

Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
sportovec (atletika); válka a odboj 1938–1945; oběti okupace; první stanné právo; kenotaf

14. 4. 2023
Odhalení Kamene zmizelého - MUDr. Vojtěch Jílek
jemu Kámen zmizelého odhalen 30. 9. 1996
Odhalení pamětní desky MUDr. Vojtěcha Jílka
osoba na pamětní desce 2. 10. 1941
Zápis popravených v Brně ve dnech 30. 9. 1941 a 1. 10. 1941
v úmrtním protokolu uveden pod číslem 3566 m 30. 9. 1941
Popravy v prvním stanném právu v Brně (úterý 30. září)
popraven 26. 6. 1938
Zájezd čs. Orla na slet do Lublaně
účastník z řad členů předsednictva čs. Orla

mapa
matriční záznam narození MUDr. Vojtěcha Jílka
matriční záznam sňatku MUDr. Vojtěch Jílka
matriční záznam úmrtí MUDr. Vojtěcha Jílka

Menš, MJ